CadetClass - HISTORIE

2011-12-11 - Přípravy Mistrovství světa lodní třídy Optimist na Novém Zélandu vrcholí

Již za pouhé 4 dny odlétáme na Nový Zéland trénovat před Mistrovstvím světa lodní třídy Optimist. Boris

MEDIA RELEASE - 8 December 2011

A World Champs within a World Championship

New Zealand is seriously preparing for 50 countries and around 220 young sailors to come to Napier and compete for the title of new World Champion in the Optimist Sailing.

In true Kiwi-style, over 160 volunteers from around the country have put their hand up to provide assistance during the World Championships in December and January.

Sailors will be arriving in Napier from 15 December onwards, and many local nationalities will greet and welcome their former home country, which gives it a very warm touch.

And that is exactly what the organisers want to achieve. "Previously these events have been run at Five Star resorts, or other flash locations. We felt that the focus was out of balance" says Pete Dawson, the Chairman for the OptiWorlds. "We want to show the IODA and the world that New Zealand has the right mix: good facilities, friendly hosts and excellent sailing conditions!"

This event is also good for New Zealand: after the Worlds, all coach boats, which are newly built, go to local sailing clubs to be used by the next generation of champions.

Preparations are in full swing for the Christmas Celebrations for 200 people, in Kiwi style out at Eskdale. "We expect the sailors to be very focused" says Nigel Rippey - Event Director. "We will offer them a Kiwi Christmas Lunch and then they can go back to training again. All very low key".

"The team racing, on 4 and 5 January, will take place very close to the beach. The public will be able to see all the action, real time" says Mr Dawson. "But just in case you can't be in Napier, log on to the website and follow all the racing real time. Each boat will be equipped with a GPS tracker".

Within the OptiWorlds, there will be another World Championship. "The sailing club has prepared a soccer field. Most countries are very into their soccer, we expect the Kiwi's to get a hiding on the land" says Mr Rippey. "But as long as we do well on the water...."

The public is invited to come down to the Sound Shell in Napier for the Official Opening Ceremony on 31 December 5pm. Watch the racing on the beach on Hardinge Road, or come down to the Fan Zone at the Napier Sailing Club for replays of the races and mixing with 50 nationalities.

www.optiworldsnz.com

Opti Worlds Vital Stats:
30 December 2011 - 10 January 2012

The boat: a safe and simple dinghy that is one of the world's most popular designs
The racing: 9 days of Championship racing
The competitors: around 220 sailors aged between 11 and 15 years
The countries: teams from 50 nations including reigning Champs Thailand
The host club: Napier Sailing Club, Napier, New Zealand
Famous sailors that have started out in Optis include: Ben Ainslie
The big sponsors: Vodafone, New Zealand Major Events, Hawke's Bay Tourism, SPARC, City of Napier, Air New Zealand, the Radio Network, EuroCity Napier, Victoria Cruising Club, Lion Foundation
The technology: GPS tracking and live video coverage online - real time
The website: www.optiworldsnz.com
The Facebook page: http://www.facebook.com/optiworldsnz2011

For more information please contact:
Nathalie van Dort - Media Relations - email: nathalie@grow.co.nz ph: +64 6 878 3456 or +64 21 066 9811
Nigel Rippey - Event Director - email: nigel@optiworldsnz.com ph +64 7 597 1450 or +64 27 482 8522
Peter Dawson - Chairman - email: peter@optiworldsnz.com ph +64 27 443 8590

Event Management by Grow | www.growevents.co.nz

2011-12-07 - Aktuální stav nominací lodní třídy Optimist na Mistrovství Evropy v Itálii a na Mistrovství světa v Dominikánské republice v roce 2012

NOMINACE NA ME A MS 2012

třída Q

ME 7 míst (4/3) 30.6..-8.7.2012 Itálie, Lignano

Nominace: Nikol Staňková

Lenka Kališová

Lucie Keblová

David Bezděk

Jakub Halouzka

Šimon Mareček

Radek Sopoušek

MS 5 míst (4/1) 15.-26.7.2012 Dominikánská republika, Santo Domingo

Nominace: Veronika Živná

Nominace vychází z žebříčku ALT Q z roku 2011

David Bezděk ME
Nikol Staňková ME
Jakub Halouzka ME
Šimon Mareček ME
Radek Sopoušek ME
Adam Ott MS nebo náhradník ME, vyjádření do 31.12.2011
Veronika Živná MS
Martin Klement (zřejmě jde o Martina Kmentu) MS nebo náhradník ME, vyjádření do 31.12.2011
Jonatán Klimeš MS nebo náhradník ME, vyjádření do 31.12.2011
Lenka Kališová ME
Lucie Keblová ME
Ota Dvořák MS nebo náhradník ME, vyjádření do 31.12.2011

Další zájemci o účast na MS se mohou přihlásit do 31.12.2011 na e-mail: rosta.marecek@tiscali.cz

Poznámka: Pokud bude osobní trenér Davida Bezděka nominován na MS s jiným národním týmem, pojede David na MS, čímž se uvolní místo na ME. Toto bude známo do 15.2.2012.

Upraveno (pouze přeformátováním) podle přílohy e-mailu od Rostislava Marečka, předsedy ALT-Q, z 6.12.2011-22:22 Boris

2011-11-24 - Koukněte se na reklamní video Mistrovství světa lodní třídy Optimist 2011

2011-11-19 - COOC - historicky první český závod pro lodě třídy Optimist zařazený do Kalendáře mezinárodních závodů IODA (IODA International Event Calendar)

Dnes byla poprvé v historii česká regata zařazena do Kalendáře mezinárodních závodů IODA (International Optimist Dinghy Association). Tímto závodem je COOC (Czech Open Optimist Cup), který pořádá YC Czech Sailing Academy (CSA) na přehradním jezeře Rozkoš v Královéhradeckém kraji ve dnech 27.-30.9.2012. 4-denní závod (z toho 3 dny pracovního volna resp. klidu) v alternativním podzimním termínu koncipovaný jako Otevřené mezinárodní mistrovství ČR lodní třídy Optimist, začal organizační výbor YC CSA připravovat poté, co se ukázalo, že se nedaří zorganizovat Mistrovství České republiky lodní třídy Optimist (MČR-Q) v souladu s usnesením poslední valné hromady ALT Optimist (ALT-Q), tedy v termínu mimo letní prázdniny. Výbor ALT-Q po opakovaném projednání alternativní nabídky YC CSA se ale nakonec rozhodl uspořádat MČR-Q v původním termínu uprostřed srpna (16.-19.8.2011) na Lipenské nádrži v Černé nad Vltavou společně se závodem lodních tříd Laser 4,7 a Splash. Organizační výbor YC CSA se proto rozhodl záříjový závod uspořádat jako mezinárodní pohárový závod ve formátu umožňujícím jeho aspiraci na zařazení do kalendáře mezinárodních závodů IODA. Výbor ALT-Q tuto naši snahu morálně podpořil. Naše několikadenní intenzivní práce na přípravě nezbytných náležitostí byla dnes korunována prvním dílčím úspěchem: závod byl akceptován IODA a zařazen do Kalendáře mezinárodních závodů (IODA International Event Calendar). Českým dětem se tak nabízí jedinečná příležitost zažít závod připravený podle náročných standardů IODA a soutěžit s mezinárodní konkurencí na domácí vodě . Součástí závodu bude také oddělený závod benjamínků a závod družstev (team race). Naše úsilí nejlépe odměníte vlastní účastí na tomto závodě. Pozvěte k účasti na COOC také své kamarády z ČR i ze zahraničí. Těšíme se na Vás na podzimní Rozkoši! Za organizační výbor COOC - YC CSA Boris

Bližší informace o COOC najdete na internetových stránkách závodu na adrese http://optimistclass.info a rádi Vám je také poskytnou členové organizačního výboru COOC z YC CSA: Zdeněk Dybal, Zbyněk Louda a Boris Živný.

Na Mistrovství světa lodní třídy Optimist 2011 bude Českou republiku reprezentovat 13-letá Veronika Živná z YC SK MONDI Štětí jako jediný závodník. Na Nový Zéland odlétá se svým otcem a koučem Borisem Živným již 15.12.2011, aby se zde ještě před Mistrovstvím seznámila s místními podmínkami v rámci Pre-Wolds Training Clinic a zúčastnila se Invitation Regatty. Mistrovství světa začíná 30.12.2011 a potrvá do 10.1.2012. Novozélanďané, přezdívaní Kiwis, vrcholí s přípravami. Akce je na Novém Zélandu nyní vpravdě celonárodní událostí číslo jedna, což dokumentuje newsletter, který si můžete prohlédnout níže. Mistrovství světa se účastníme na vlastní náklady, bez jakékoliv státní podpory, s malým přispěním grantu Ústeckého kraje, za který tímto veřejně velmi děkujeme. Dík patří také městu Štětí, které finančně přispělo klubu YC SK MONDI Štětí na nákup plachet. Dvě nové plachty, které s sebou povezeme na jižní polokouli nám dodá s významnou slevou polský výrobce JSail. Pokud by se snad našel ještě někdo ochotný nám pomoci s financováním účasti na tomto vrcholném závodě, třeba příspěvkem na financování trenéra ve výši cca 80.000 korun, byli bychom za takovou pomoc velmi vděční. Boris

Counting Down the Days to the Opti World Cup

The Rugby World Cup is over with the result we were looking for. Great success all round for New Zealand. Now we have the Optimist Sailing World cup coming to Napier, New Zealand.

With most entries now received, we are thrilled to confirm there will be 48 countries competing with 211 sailors coming to Napier to contest the World Championship. Many teams are bringing extra supporters and family with many arriving early December. Hector Guzman, the current national champion from Mexico is the first to arrive at Labour Weekend to compete at the Winter Champs in Auckland which he won. Hector trained in Auckland for a week and now is based in Napier training in preparation for the contest. We will also see several teams here for a training clinic starting on the 20 December.

Southern Pacific Boats and Erickson Marine have been busy building and fitting out 25 RIBs for coach boats.

These are a mixture of 4.7 and 4.3 meter boats with Honda 30 and 40 hp motors fitted.

The boats have all been purchased by sailing clubs around the country and will take ownership after the event.

Thanks to a grant from Lion Foundation the cost has been subsidised by almost half.

They look great.

Radio Networks have kicked of the radio advertising campaign for Opti Worlds with hundreds of advertisements in support of our major sponsors going to air around the country to date.

The big billboard erected at the Napier Sailing club is catching the eye of everyone passing by.

Optiworldsnz Facebook and the website www.optiworldsnz.com has been a great success and attracted lots of interest. Brian Haybittle -the Facebook coordinator- has run 3 competitions on Facebook to date. A New Zealand Rugby World Cup jersey, Harken gear from Harken Fosters and an original Audi jersey from Euro City Cars. Go to the Optiworlds Facebook page to enter.

We are thrilled that the list of our sponsors and supporters continues to grow:

New Zealand Major Events, Air New Zealand, Radio Networks, Vodafone, Lion Foundation, Hawke's Bay Tourism, Euro City Cars, Sparc, Endeavour Community Trust, Catalyst, Victoria Cruising Club, City of Napier, Infinity Foundation, Pub Charity, Emirates Team New Zealand, Team Vodafone Sailing, Oceanbridge, Cosco, Port of Napier, Sport Hawke's Bay, Mr Apple, Hooker Transport, Southern Spars, Kea Campers, Thirsty Whale, Collinson Forex, Harken, Big Save Furniture, North Sails, Southern Pacific Inflatables, Ericksen Honda, Sail One, Events Clothing, Wine Country Catering, Yachting NZ, Napier Sailing Club, No1 Queen Street, RNZYS, Burnsco Marine & Leisure, PanPac Forest Industries, KFC, Hansen Products, Navigate Seaside, Treescape, Fuji Xerox.

Contact Nigel Rippey if you would like to learn more about how you can support the Opti Worlds.

www.optiworldsnz.com

Opti Worlds Vital Stats:
30 December 2011 - 9 January 2012

The boat: a safe and simple dinghy that is one of the world's most popular designs
The racing: 9 days of Championship racing
The competitors: around 250 sailors aged up to 15 years
The countries: teams from 50 nations including reigning Champs Thailand
The host club: Napier Sailing Club, Napier, New Zealand
Famous sailors that have started out in Optis include: Ben Ainslie
The big sponsors: Vodafone, New Zealand Major Events, Hawke's Bay Tourism, SPARC, City of Napier, Air New Zealand, the Radio Network, EuroCity Napier, Victoria Cruising Club, Lion Foundation
The technology: GPS tracking and live video coverage online - real time
The website: www.optiworldsnz.com
The Facebook page: http://www.facebook.com/optiworldsnz2011

Event Management by Grow | www.growevents.co.nz

2011-11-15 - Fotogalerie / fotoreportáž z "Diwali" Training Camp s Eshedem Meseritzem, 22.-30.10.2011, Arab Sea, Mandwa, Mumbai (Bombay), Maharastra, India

Na webu byly publikovány další obrázky fotoreportáže (fotogalerie) z "Diwali" Training Camp v Mandwa poblíž Mumbai (Bombay) v indickém státě Maharastra. Boris

2011-11-08 - Článek o "Diwali" Training Camp s Eshedem Meseritzem, 22.-30.10.2011, Arab Sea, Mandwa, Mumbai (Bombay), Maharastra, India

Na internetovém serveru Sailing Times India byl uveřejněn článek o "Diwali" kempu, kterého jsme se zúčastnili. Boris

Performance Sailing Program – Diwali Coaching Camp 2011

2011-11-07 - Fotogalerie / fotoreportáž z "Diwali" Training Camp s Eshedem Meseritzem, 22.-30.10.2011, Arab Sea, Mandwa, Mumbai (Bombay), Maharastra, India

První část fotoreportáže (fotogalerie) podrobně dokumentující průběh a naši účast na "Diwali" Training Camp v Mandwa poblíž Mumbai (Bombay) v indickém státě Maharastra je připravena na našem serveru k prohlížení. Boris

2011-10-22 - Tréninkový camp BYA / RBYC ("Diwali Training Camp) s Eshedem Meseritzem, 22.-30.10.2011, Arab Sea, Mandwa, Mumbai (Bombay), Maharastra, India

Dnes začíná další kapitola naší přípravy na mistrovství světa LT Optimist na Novém Zélandu. Odlétáme opět do Indie, tentokrát do Mumbai (Bombay), na týdenní tréninkový camp s naším izraelským trenérem Eshedem Meseritzem pořádaný ve spolupráci s Royal Bombay Yacht Club (RBYC) ve středisku Mandwa na pobřeží Arabského moře. Kromě jiného bude trénink zaměřen hlavně na jízdu s využitím taktického kompasu na velké vodě s hladkým horizontem. Boris & Veronika (CZE 70)

2011-10-17 - India International Regatta, 2.-9.10.2011, Bay of Bengal, Indian Ocean, Chennai (Madras), India - souhrnné video o šampionátu

Na YouTube bylo zveřejněno souhrnné video dokumentující průběh celé regaty. Myslím, že tohle je cesta, jak propagovat jachting. Proč něco takového nezkusit u nás? Myslím, že Indie rozhodně nemá větší možnosti než Česká Republika. Boris

2011-10-17- 08:00 - 6th Sail Qatar, 11.-15.10.2011, Doha Bay, Persian Gulf, Doha, Qatar - jak to nakonec všechno dopadlo

2011-10-15 - 08:00 - 6th Sail Qatar, 11.-15.10.2011, Doha Bay, Persian Gulf, Doha, Qatar - nervy k prasknutí

2011-10-14 - 03:00 - 6th Sail Qatar, 11.-15.10.2011, Doha Bay, Persian Gulf, Doha, Qatar - aktualita, která se v této chvíli teprve tiskne a již je spousta věcí jinak

2011-10-13 - 6th Sail Qatar, 11.-15.10.2011, Doha Bay, Persian Gulf, Doha, Qatar - novinová zpráva (škoda, že se takhle nepíše o jachtingu v České republice!)

2011-10-12 - 6th Sail Qatar, 11.-15.10.2011, Doha Bay, Persian Gulf, Doha, Qatar - "naši" (International Team) bodovali v teamracingu

2011-10-12 - India International Regatta, 2.-9.10.2011, Bay of Bengal, Indian Ocean, Chennai (Madras), India - souhrnná zpráva

foto Boris Živný - 6.10.2011, India International Regatta 2011, 2.-9.10.2011, Chennai, Tamil Nadu, India

„Bramborová“ pro Veroniku Živnou na mezinárodním juniorském mistrovství Indie v lodní třídě Optimist

Ve dnech 2.–9. října 2011 proběhlo ve vodách Indického oceánu v Bengálském zálivu před přístavem v Chennai (hlavní město indického státu Tamil Nadu dříve známé jako Madrás) mezinárodní juniorské mistrovství Indie, India International Regatta 2011, lodních tříd Optimist a 24er. Závodu se zúčastnilo 67 lodí třídy Optimist ze 7 zemí (CZE, INA, IND, IRL, MAS, SLO a SRI) a 10 indických lodí třídy 29er. Českou republiku na mistrovství zastupovala 13-letá jachtařka Veronika Živná z YC SK MONDI Štětí (Yachting Štětí), která se regaty zúčastnila v lodní třídě Optimist pod vedením svého otce a kouče Boris Živného ze stejného klubu a izraelského trenéra Esheda Meseritze. Podmínky byly velmi specifické. Pro Středo- a Západoevropany bylo náročné hlavně tropické podnebí, zejména velké vlhko a horko, které odpoledne dosahovalo hodnot až 42°C (denně jsme vypili 4 litry vody). Vlny byly nízké a široké a proud nepřesahoval rychlost 3 uzlů. Vítr byl převážně slabý, 6-10 uzlů, převažovala mořská bríza s velmi častými pulzujícími změnami přicházejícími střídavě zprava a zleva, jejichž správné „vychytání“ bylo pro úspěch na stoupačkách zcela zásadní. Také bylo mimořádně obtížné poznat výhodnější křídlo v okamžiku startu. Komu se to nedařilo, velmi ztrácel. Právě s volbou křídla a využíváním změn směru větru měla Veronika na začátku regaty nejvíce problémů, zvláště pokud byl vítr velmi slabý. Není se čemu divit, neboť na oceánu dosud nezávodila. I tak ale byly dojezdy v prvních rozjížďkách téměř v polovině pole zklamáním. Díky opravdu skvělé práci trenéra a Verčině mimořádné houževnatosti a schopnosti se rychle učit se podařilo tento počáteční hendikep během prvních dvou dnů zvládnout. Už od poloviny druhého dne jezdila v druhé desítce. V druhé rozjížďce třetího dne měla nešťastnou kolizi s jedním ze Slovinských závodníků, který krátce po startu při náhlém obratu na pravobok narazil do Verčiny lodi jedoucí na jeho návětrné straně. Veronika se rozhodla podat protest, který později „tragicky“ prohrála a byla sama diskvalifikována (DSQ) díky kontroverznímu svědectví jedné z jejích indických kamarádek (později se Veronice za toto rozhodnutí omluvili turecký hlavní rozhodčí i indický předseda protestní komise s tím, že kdyby bývala neměla špatné svědky, komise by velmi pravděpodobně rozhodla v její prospěch). Ve třetí rozjížďce třetího dne zajela svůj nejlepší výsledek, když až do konce druhé stoupačky se držela na 2.-3. místě a teprve na závěrečném zaďáku ji předjel velmi zkušený vedoucí slovinský závodník Peter Lim Janežič, který nakonec celé mistrovství vyhrál. Verča i tak získala v cíli skvělé 4. místo. Také poslední den se jí převážně dařilo, kromě 2. rozjížďky. V ní uvízla ve „skrumáži“ na závětrné bóji, sice s právem na místo, které však indičtí závodníci nerespektovali, a ztratila asi 20 míst, čímž byla druhá škrtačka na světě. Do dalšího, jistě i tentokrát oprávněného, protestu se jí z pochopitelných důvodů již nechtělo. Poslední rozjížďka závodu byla opět potěšením pro oči kouče i trenéra. Veronika po průměrném startu jela skvěle, zejména na stoupačkách, a dovezla do cíle cennou osmičku. Daň za prohraný protest byla pro Veroniku krutá. Místo aby škrtla 33, přišla díky DSQ o 22, tedy zůstalo jí o 11 bodů víc, než by měla v případě, že by neprotestovala. 21. místo v celkovém pořadí, tedy v první třetině žebříčku, je v silné konkurenci, kde závodilo mj. i 15 juniorů nominovaných na letošní Mistrovství světa na Novém Zélandu, uspokojivé, ale těch 11 bodů by stačilo Veronice na bronz v kategorii dívek. Naše závodnice se musela tedy spokojit se 4 místem a tedy s „bramborovou“ medailí. India International Regatta byla indickým národním juniorským mistrovstvím a hlavním nominačním závodem pro Mistrovství světa 2011. Jezdilo se na dvojkolové lichoběžníkové trati (trapezoid – karusel), odjelo se 11 z 12 plánovaných rozjížděk, z nichž každá trvala cca 60 minut. Regatě dominovali Slovinci a Malajci, kteří přesvědčivě obsadili většinu medailových pozic ve všech kategoriích. Závod byl sportovně velmi hodnotný, odpovídal vysokým standardům předepsaným pro zařazení do kalendáře mezinárodních závodů IODA (International Optimist Dinghy Association), byl velmi dobře organizovaný, prostředí bylo lidsky přívětivé a srdečné, avšak také velmi, opravdu velmi špinavé (kluby jsou umístěny v přístavu, kde se překládá kromě kontejnerů hlavně uhlí, ruda a ropa a prostředí je těmito surovinami silně znečištěno). Velké znečištění je ostatně příznačné i pro celou metropoli státu Tamil Nadu a pro nás Středoevropany byl pobyt zde i z tohoto hlediska nebývalým zážitkem. Regatu budeme asi již navždy přezdívat „Black Regatta“. Z Indie se Veronika se svým koučem přesunula do Kataru, kde se v Doha zúčastní dalšího mezinárodního mistrovství ve třídě Optimist, regaty „Sail Qatar 2011“, ale to už bude další příběh.

foto Boris Živný - 6.10.2011, India International Regatta 2011, 2.-9.10.2011, Chennai, Tamil Nadu, India

Celkové pořadí (na prvních místech = pořadí chlapců):

Peter Lin Janežič (SLO)

Toni Vrščaj (SLO)

Muhamad Uzair Yusuf (MAS)

…

Veronika Živná (CZE)

Pořadí dívek

Natasya Nabila Bt Sawal (MAS)

Janaki Balachander (IND)

Ruqayya Nasrulla (IND)

Veronika Živná (CZE)

Boris Živný, trenér a kouč

YC SK MONDI Štětí

sailingacademy.cz

foto Boris Živný - 6.10.2011, India International Regatta 2011, 2.-9.10.2011, Chennai, Tamil Nadu, India

Hodnocení Veroniky trenérem Eshedem Meseritzem (ISR)

2011-09-28 - India International Regatta, 2.-9.10.2011, Bay of Bengal, Indian Ocean, Chennai (Madras), India

Dnes odpoledne odlétáme do Chennai (Madras) závodit a bavit se s našimi indickými kamarády :-) / Today we fly to Chennai (Madras) to compete and to have fun with our indian buddies :-) Boris & Veronika

Do Madrasu (Tamil Nadu, IND) odlétáme již dnes odpoledne. Přespíme v Dubai (UAE) a zítra ráno pokračujeme v cestě do Indie. India International Regatta (IIR) je největší indickou jachtařskou událostí roku. Letos proběhne její 3. ročník za účasti lodí třídy Optimist a 29er. Na mistrovství optimistů je přihlášeno 78 závodníků z 9 zemí (CZE, INA, IND, IRL, MAS, MYA, QAT, SLO, SRI). je vypsán na 12 rozjížděk. Pojede se v tropickém podnebí s teplotami blížícími se ke 40°C v oceánských vodách bengálského zálivu v monzunovém větru., který zde v průměru dosahuje 12-13 uzlů. Pokud bude v Indii dobře fungovat internetové připojení, budete na tomto místě průběžně nacházet reportážní vstupy. Boris

2011-09-26 - "Tento způsob mistrovství zdá se mi poněkud nešťastným" aneb můj pohled na Mistrovství České republiky lodní třídy Optimist 2011 o minulém prodlouženém víkendu na Nových Mlýnech

Od pátku 23. do neděle 25. září 2011 se na Nových Mlýnech v Pavlově konalo v gesci YC Dyje letošní Mistrovství ČR lodní třídy Optimist. Ještě než zde uveřejním fotografie vítězů ze slavnostního vyhlášení, dovolím si zde krátce okomentovat mé osobní dojmy z této regaty. Nebude to žádné oficiální stanovisko, ale jen pohled jednoho angažovaného taťky a amatérského trenéra. Boris

2011-09-22 - 19:50 Do 4-letého výročí našeho webu zbývají ještě více než 2 měsíce (*25.11.2007), ale již dnes jsme přivítali 40.000. návštěvníka. Poraďte nám, jak máme dál pokračovat! Děkujeme za Vaši neslábnoucí přízeň. Boris Živný (webmaster)

Jako přímý svědek záchranné akce si myslím, že je včerejší situace na Nových Mlýnech líčena velmi tendenčně, jakoby na objednávku záchranných složek, a hodnocení akce "na jedničku" vůbec neodpovídá skutečnému průběhu "záchrany". Nic se tu neříká třeba o tom, že některá ze zranění způsobili svým neodborným a špatně koordinovaným postupem sami záchranáři, že k hladině nalétávající vrtulník ohrozil vzdušným vírem další, zejména juniorské, jachtaře, kteří do té doby situaci zvládali vlastními silami, o značných zbytečných škodách na materiálu ani nemluvě.

Pokud jste tam byli, zkuste se s ostatními podělit o své autentické zážitky. Možná konečně někdo pochopí, proč chceme mít, alespoň během dětských a juniorských závodů, na vodě v dostatečném počtu vlastní motorové čluny se členy Hladinové záchranné služby ČSJ z řad trenérů, koučů a jachtařů na palubě. Za týden bude v Pavlově Mistrovství ČR dětské lodní třídy Optimist a bylo by dobře, aby se v případě potřeby podařilo zrealizovat pomoc na vodě bezpečnějším, odbornějším a šetrnějším způsobem. Těším se na Vaše názory. Diskusi na toto téma na facebooku najdete na http://www.facebook.com/boris.zivny/posts/272880456069615.

foto Boris Živný - 27.-28.8.2011, Optimist Open Belgian Championship 2011, 27.-28.8.2011, Oostende, Belgium

Během uplynulého víkendu jsme se s Veronikou zúčastnili mimořádně těžkého závodu z kalendáře IODA: Optimist Open Belgian Championship 2011 v belgickém Oostende. V rozbouřených vodách Severního moře v kanálu La Manche, kdy vítr dosahoval rychlosti 22 uzlů a obrovské nepravidelné a vícesměrné vlny se dmuly do výšky až 3 m, se o titul Mezinárodního mistra Belgie v lodní třídě Optimist (a Evropa na samostatných závodních okruzích) utkalo 98 závodníků ze sedmi zemí (BEL, CZE, GBR, FRA, NED, SUI, USA). Počasí bylo mimořádně nevlídné: teplota vzduchu nepřesáhla 15°C a jedna bouřková fronta s hromy, blesky a přívalovými lijáky střídala druhou. Jízdu závodníkům komplikoval i mimořádně silný přílivový proud, který byl nejrychlejší kolem poledne, kdy dosahoval až 6 uzlů. Jízda proti větru, proti obrovským vlnách a proti silnému proudu byla neobyčejně těžká dokonce i na motorovém člunu, natož na malé plachetnici. Mnoho závodníků, včetně Veroniky, hlavně v sobotu i přes maximální vypětí sil nestíhalo cílový limit. Obstáli jen ti nejzkušenější a také fyzicky nejzdatnější. Tento závod nebyl o taktice, ale o odvaze, technice jízdy, o síle a vytrvalosti. Závodní komise postavila zcela nesmyslně dlouhou trať. Jen samotná stoupačka byla dlouhá cca 3 námořní míle, ve vysokých vlnách, temnu a dešti nebyly bóje téměř vůbec vidět. Závodníci při tom museli tuto příšernou stoupačku během každé rozjížďky jet dvakrát. V sobotu se kvůli bouři podařilo odjet jen dvě rozjížďky, v neděli potom další tři. Asi nejhorší byla druhá nedělní rozjížďka, která se jela kolem poledne v nejsilnějším proudu. I nejlepším závodníkům trvalo vystoupat na první bóji přes 90 minut, mnoha závodníkům se podařilo návětrnou bóji otočit až na 4. či 5. pokus. I přes zkrácení trati dojížděli první závodníci do cíle této rozjížďky až po více než 2 hodinách a 43 závodníků se do cíle v limitu vůbec nedostalo. Nám chyběly zkušenosti s jízdou v takových podmínkách, což se projevilo hlavně v sobotních rozjížďkách. V neděli se Veronice již dařilo o poznání lépe, ale dojezdy DNF, 41, 30, DNF a 34 nakonec nestačily na více než 79. místo. Přesto, že s výsledkem jsme nebyli spokojení, vůbec nás s ohledem na podmínky nepřekvapil. Nelitujeme, že jsme se do Oostende vypravili. Veronika získala cenné vlastní zkušenosti v podmínkách, jaké dosud za svou krátkou jachtařskou kariéru ještě nezažila. Získala spoustu praktických zkušeností a v praxi si ověřila i několik cenných rad od svých belgických a francouzských trenérů z Go Sailing European Team, se kterým nyní také spolupracujeme. Závod bez zaváhání vyhrál letos fenomenální teprve 13-letý Holanďan Bart Lambriex, na 2. místě byl další Holanďan Philip Meijer a bronz vybojoval Brit Jamie Calder. Nejlepší z Belgičanů byla Aurélie van Schoote, která byla ale "až" na 6. místě v absolutním pořadí. V První desítce bylo 5 Holanďanů, 3 Belgičané, jeden Brit a jeden Američan. Podmínky, v jakých se závodilo, jsou trochu vidět z přiložených fotografií. Fotky jsem pořídil ve chvílích, kdy bylo počasí nejlepší, povětšinou však vlny a déšť fotografování zcela znemožňovaly. Boris

foto Boris Živný - 27.-28.8.2011, Optimist Open Belgian Championship 2011, 27.-28.8.2011, Oostende, Belgium

foto Boris Živný - 2.8.2011, Optimist Open Belgian Championship 2011, 27.-28.8.2011, Oostende, Belgium

Další závod z kalendáře IODA Optimist Open Belgian Championship 2011 proběhne ve vodách Severního moře v Oostende ve dnech 27. a 28.8.2011. Pro Veroniku to bude další příležitost poměřit své síly a dovednosti se závodníky z Belgie, Francie, Nizozemí, Švýcarska, Velké Británie a USA. Den před závodem s nevlídným a velmi ponurým počasím s větrem až do 22 kts a vlnami do 1 m jsme využili k tréninku spolu s několika Holanďany a Brity. Během mistrovství se Veronika připojí znovu k dětem z Go Sailing European Teamu. Z Belgie zdraví Boris, Renáta, Veronika a Kateřina

foto Boris Živný - 26.8.2011, Optimist Open Belgian Championship 2011, 27.-28.8.2011, Oostende, Belgium

foto Boris Živný - 20.8.2011, Audi Quattro Junior Cup 2011, 20.-21.8.2011, Koper, Slovenija

20.-21.8.2011 proběhl ve slovinském Koperu další závod z kalendáře IODA, Audi Quattro Junior Cup 2011. Regaty se zúčastnilo 132 závodníků z pěti zemí vč. 5 optimistů z České republiky (CRO, CZE, ITA, ROU, SLO). Přes letní vedro, kdy teplota vzduchu dosahovala ve stínu 32°C a teplota vody v moři byla 29°C a navzdory "katastrofické" větrné předpovědi nakonec nebyl problém odjet všech pět plánovaných rozjížděk ve větru o rychlosti 5-12 uzlů. Flotila byla rozdělena do čtyř skupin. Startovaly vždy dvě skupiny dohromady. Závodilo se jednokolově na lichoběžníkové, tzv. IODA, trati, avšak bez závětrné brány. První dvě místa v celkovém pořadí obsadili Slovinci, Jana Germani a Liam Orel, oba z JK Jadro, bronzovou příčku vybojoval Chorvat Sven Stevanović z JK Maestral Rovinj. Čeští závodníci se umístili ve středu žebříčku: Veronika Živná z YC SK Mondi Štětí na 37. místě, Radek Sopoušek byl 61., Adam Ott 66., Martin Kmenta 76. a Lenka Kališová 85., všichni z TJ YC Brno. Boris

foto Boris Živný - 21.8.2011, Audi Quattro Junior Cup 2011, 20.-21.8.2011, Koper, Slovenija

foto Boris Živný - 26.7.2011, 21st OCBC IODA Asian Championship, 22.-30.7.2011, Singapore, Singapore

K dopsání reportáže z mistrovství Asie v Singapuru se dostávám až nyní po návratu z dovolené, tedy s více než dvoutýdenním odstupem. V úterý 26. a ve středu 27. července jsme měli jachtařské volno, které jsme se rozhodli maximálně využít k poznání různých zajímavostí Singapuru, na které nám během mistrovství Singapuru před měsícem nezbyl čas. V úterý jsme se vydali do opravdu úchvatných singapurských botanických zahrad, kde jsme příjemně strávili skoro celý den. Teprve v podvečer jsme přejeli do ptačího tématického parku v Jurongu. Po setmění jsme ještě stihli velkolepou multimediální show "Songs of the Sea" na zábavním ostrově Sentosa. Ve středu jsme se spolu s Verčinou největší indickou kámoškou Leah a s novými kamarády ze Srí Lanky vydali znovu do Sentosy, tentokrát do zábavního parku Universal Studios Singapore. V podvečer jsme si ještě spolu s týmem kamarádů z Hong Kongu splnili dávný sen létat: absolvovali jsme první lekce létání ve vertikálním vzdušném tunelu iFly Singapore, svého druhu největším na světě. Byl to bezesporu největší zážitek naší singapurské mise. Podívejte se na pár obrázků a krátké video. Boris

foto Boris Živný - 27.7.2011, 21st OCBC IODA Asian Championship, 22.-30.7.2011, Singapore, Singapore

foto Boris Živný - 26.7.2011, 21st OCBC IODA Asian Championship, 22.-30.7.2011, Singapore, Singapore

foto Clyde Bradley - 27.7.2011, 21st OCBC IODA Asian Championship, 22.-30.7.2011, Singapore, Singapore

video Clyde Bradley - 27.7.2011, iFly Singapore, 21st OCBC IODA Asian Championship, 22.-30.7.2011, Singapore, Singapore

foto Boris Živný - 25.7.2011, 21st OCBC IODA Asian Championship, 22.-30.7.2011, Singapore, Singapore

V psaní reportáže mám už velký skluz, ale běh událostí a zážitků zde je tak rychlý a využití času tak maximální, že na psaní a zpracovávání bohatého obrazové materiálu mi prostě nezbývá čas. Působím tu jako táta, trenér, kouč,"country representative", fotograf a reportér v jedné osobě. Jsem v jednom kole nejméně 18 hodiny denně. Proto se v reportáži nyní omezím jen na pár základních informací a zbytek zdokumentuji obrázky. Závod se dostal do druhé čtvrtiny. V pondělí se odjely další 3 z plánovaných 12 rozjížděk. První se jela ve vadnoucím větru 5-6 kts s občasnými změnami v regulérních mezích, zato ale se silným proudem, silnějším než byl v neděli. Mimořádně důležitá byla taktika. Teprve v závěru první rozjížďky vítr trochu zesílil, na takových 7-8 kts, a tak se naštěstí neopakoval problém s dojezdem do cíle z předchozího dne. Verče se podařilo zajet 31, z čehož jsme měli upřímnou radost, protože závodní pole je tu tak neuvěřitelně dobré, že pro suchozemce bez každodenního kontaktu s mořem, kterým je tu Verča asi jediná, je umístění ve středu pole úspěch. Při představě, že kupř. domácí závodníci ze Singapuru trénují na této vodě 6 hodin denně 6 dnů v týdnu, se vůbec divím, že Veronika dokáže jet s hlavním polem a dojet ve 20-minutovém cílovém limitu. Další dvě rozjížďky se odjely bez velkého otálení s asi jen 15-minutovou pauzou na oběd na vodě, což bývá banán a jablko a k tomu velmi slušná bageta ze Subway. Vítr zesílil na 8-10 kts, a tak se rozjížďky zkrátily cca na 45-50 minus. Ani jeden z pondělních stratů se Veronice nevydařil. Startovní procedura je pro ni dost stresující neboť se vždy startuje rovnou s pravidlem o obeplouvání konců v poslední minutě, na čáře je bezmála 60 velmi zdatných a ostřílených závodníků, kteří soupeřům neodpustí sebemenší zaváhání a navíc v těsné blízkosti lodí "hlídkují" tři motorové čluny se šesti rozhodčími z mezinárodní jury a udělují penalty za sebemenší náznak nedovoleného pohonu, jako je houpání, pumpování nebo "zakvrdlání" kormidlem. Veronika startovala sice "on time", ale z 2. řady v "rozbitém" větru. Tomu odpovídaly dojezdy na návětrnou bóji. Když k tomu ještě nevyjde křídlo, což je zde dost podstatný faktor, vypadá situace po 1. stoupačce beznadějně. Veronika je ale "mistr v dotahování", rozuměj umí i z beznadějné pozice na raumu a zaďáku spoustu lodí předjet a zachránit alespoň průměrný výsledek. Tak nějak získala dvakrát po sobě 37. místo v rozjížďce. Ještě poznámka k práci mezinárodní jury: podobně jako na únorové IODA regatě v Qataru, i zde je jury až "hyperaktivní". Hlídá nejen na startu, bočácích a zďácích, ale projíždí se třemi čluny mezi loděmi i na stoupačku, hlídá na všech bójích a sází jednu penaltu za druhou. Ostatně, není náhodou, že čluny jury dotvářejí kompozici mnoha mých fotografií ze závodu. Pískání a mávání žlutým praporkem je tu na pořadu každé rozjížďky. Další postřeh z asijského mistrovství, který se liší od naší zkušenosti ze závodů v Evropě: Asiaté na lodích pořád něco štelují, běžně mezi rozjížďkami vyndavají celou takeláž s plachtou z lodi a různě převazují provázky, mění záklon stěžně a "hrají" si s trimem. To všechno dělají bez sebemenší asistence kouče, jen výsledný stav si nechají od něho odsouhlasit nebo zkritizovat. Pokud není vše OK, tak plachtu vyndají znovu a vše předělají. To vše probíhá skoro až do poslední sekundy před přípravným znamením. Po 2. dnu, po 6 rozjížďkách a jedné škrtačce se Veronika posunula z 91. místa na místo 87. Z vody jsme se vraceli nezvykle brzy, někdy kolem 4. hodiny odpolední. Následovalo obvyklé umytí lodí, plachet i dětí a přesun autobusy do City Beach Resort. Na úterý byl v plánu mistrovský závod v team racingu, který se nás netýká, neb nemáme tým. Pokoušeli jsme se přihlásit mezinárodní tým, podobně jako v Qataru, ale nebylo nám to umožněno. Družstva jsou sestavována důsledně na národním principu. Bylo nám to trochu líto, protože se nám rýsoval zajímavý tým: Veronika spolu s Odile z Holandských Antil a se dvěma kluky z Brazílie. Získali jsme tak další "lay day", který jsme se rozhodli využít k poznávání zajímavostí Singapuru, na které nám tady před měsícem nezbyl skoro žádný čas. Boris

foto Boris Živný - 25.7.2011, 21st OCBC IODA Asian Championship, 22.-30.7.2011, Singapore, Singapore

foto Boris Živný - 24.7.2011, 21st OCBC IODA Asian Championship, 22.-30.7.2011, Singapore, Singapore

V neděli 24.7.2011 byly na pořadu Mistrovství první 3 rozjížďky. První vyzývací znamení bylo plánováno na 11:00 a tento čas závodní komise dodržela přesto, že vál jen velmi slabý vítr, zatímco proud dosahoval rychlosti cca 3 kts. 118 závodníků bylo rozděleno do 4 skupin, bílé, modré, zelené a žluté, označených barevnými stuhami umístěnými na spritu. Veronika dostala svoji oblíbenou bílou. Startují vždy dvě skupiny společně a střídají se tak, aby každý den během tří plánovaných rozjížděk závodil jednou každý s každým. Závodí tedy spolu vždy 58-60 závodníků. Závodníci, kteří jsou však v jedné skupině absolvují společně všechny rozjížďky. Během první rozjížďky vítr ještě zeslábl z původních 5 kts na 1 kt. Komise oproti očekávání rozjížďku však neukončila a pouze zkrátila závěrečnou stoupačku. I tak bylo velmi obtížné dojet v časovém limitu. Nejen pro Veroniku to bylo velké trápení. Posledních 10 metrů do cíle jela asi 10 minut a proud ji přitom ve skrumáži lodí snesl na jednu z cílových lodí komise a tak ještě v cíli točila 360°. Výsledek tomu odpovídal: 47. Upřímně řečeno, tento výsledek byl pro nás spíše příjemným překvapením, protože jsme se oprávněně obávali DNF. Rozjížďka totiž velmi připomínala první rozjížďky prvního dne Mistrovství Singapuru na tomtéž místě před měsícem. Vzhledem k bezvětří poslala komise závodníky čekat na břeh, nezdrželi se tu ale dlouho a za necelou hodinu opět vyplouvali. Zvedl se trochu nestabilní vítr o rychlosti 10-12 kts. Komise se stavbou trati ani se startovními procedurami neotálela a 2. nedělní rozjížďky se odjely v rychlém tempu. Veronika docela slušně vystartovala, pro první stoupačku zvolila levý střed, byť nakonec nejlépe vyšel levý extrém, a na první bójku dojela ve 2. třetině pole. Na velmi dlouhém raumu si pouze udržela svoji pozici, ale dobře zvládla zaďák a druhou zpět prodlouženou stoupačku a dojela na 35. místě. Tou už byla 4 hodiny odpoledne. Komise bez otálení odstartovala i třetí plánované rozjížďky. Ani jeden ze startů se nemusel opakovat, všechny starty byly hned napoprvé s vlajkou "I". Volba křídla při této rozjížďce byla obtížná vzhledem k přeskakujícímu směru větru. Vítr v průběhu rozjížďky postupně slábl asi na 8 kts a hladina byla hodně rozvlněná. První stoupačka Veronice vůbec nevyšla, a tak se prokousávala polem zezadu. Nakonec se jí v závěru nepodařilo udržet pozici získanou na bočáku a zaďáku a dojela opět na 47. místě. Umístění na 91. místě ze 118 závodníků po prvních 3 rozjížďkách pro nás nebylo žádným překvapením a upřímně řečeno ani zklamáním při vědomí s jak silným polem zde Verča závodí. Výsledky pro prvních 3 rozjížďkách. Z jachtařského centra jsme se vrátili do hotelu kolem 7. hodiny večer, akorát tak k večeři. Ta byla v malajském stylu modifikovaná pro hromadné stravování, takže nic moc. zachránily to drůbeží řízečky, jinak bychom se nenajedli. Tropické slunce, pekelné horko a velká vlhkost vzduchu nám dávají zabrat, a tak jsme po večeři padli do postele a hned usnuli, ani jsem nestačil napsat denní zprávu. Spali jsme při otevřeném okně přesto, že máme klimatizovaný pokoj, protože nějak lépe snášíme noční horko než mrazivý průvan. Ze Singapuru Boris

foto Boris Živný - 24.7.2011, 21st OCBC IODA Asian Championship, 22.-30.7.2011, Singapore, Singapore

Cílem naší další "optimistické" jachtařské cesty je opět Singapore, tentokrát při příležitosti IODA mistrovství Asie 2011 - 21st OCBC IODA Asian Championship, 22.-30.7.2011, Singapore, Singapore. Veronika na něm bude reprezentovat nejen Českou republiku, ale i celý "Starý" kontinent, je totiž jedinou přihlášenou účastnicí z Evropy. Na mistrovství Asie je registrován rekordní počet 118 závodníků z 20 zemí z 5 kontinentů.

foto Boris Živný - 23.7.2011, 21st OCBC IODA Asian Championship, 22.-30.7.2011, Singapore, Singapore

Na cestu do tropické Asie jsme se vydali již ve čtvrtek 21.7.2011 odpoledne. Letěli jsme se společností Emirates z Prahy do Dubai, zde jsme v salonku přečkali noc a v pátek ráno pokračovali přes Colombo na Sri Lance do Singapore Changi, kam jsme s asi 1,5-hodinovým zpožděním přiletěli krátce před půlnocí místního času (proti domovu +6 hodin) v pátek 22.7.2011. Zpoždění jsme nabrali již v Dubai, kde před startem postihl jednoho z cestujících velký epileptický záchvat. Po poradě s místními lékaři jsme pánovi doporučili opustit letadlo a podrobit se v nemocnici podrobnějšímu vyšetření. Na cestě jsme tak strávili něco přes 24 hodin. Na letišti Changi jsme se ale naštěstí již moc nezdrželi. Formality proběhly bezproblémově a také všechny zavazadla vč. tuby s plachtami dorazila s námi v pořádku. Na letišti nás čekal řidič s mikrobusem, který nás odvezl do místo oficiálního ubytování v City Beach Hotel. Také ubytování proběhlo bez zdržení a tak jsme se kolem půlnoci dostali konečně do postele. Hotel, ve kterém strávíme následující týden neskýtá žádný luxus, je to takový, jak by řekl náš hongkongský trenér Marek, "Malaisian Style Hotel", ale pro jachtaře to stačí a navíc se tu kromě spaní nebudeme zdržovat.

V sobotu 23.7.2011 jsme si nemohli přispat, byť bychom to já i Veronika uvítali, protože jsme museli sbalit všechny věci potřebné k dokompletování charterované lodi, plachy a doklady k nim a také veškeré oblečení potřebné na vodu, nasnídat se, abychom v 8:00 mohli odjet přistaveným autobusem do singapurského National Sailing Center. Hotel je od Centra vzdálený asi půl hodiny jízdy podél východního pobřeží. Je-li jsme již do známého prostředí, protože před měsícem jsme na stejném absolvovali Otevřené mistrovství Singapuru (Singapore Optimist Open Championship, 13-17.6.2011, Singapore, Singapore). Přijetí na místě bylo příjemné a velmi srdečné, jako když se potkají staří přátelé. Všichni nás již očekávali, jak organizátoři, tak i spousta našich asijských kamarádů, optíků ze Singapuru, z Indie, z Hong Kongu, z Indonézie, z Austrálie, ... Potkali jsme tu také kapitána Arschada z Qataru, který zde zastupuje IODA. Všichni se k nám hlásili velmi opravdově. Rázem jsme se tu začali cítit jako bychom tu byli doma. Čekalo nás zařizování spousty věcí, ale díky perfektní organizaci nic nikde nazdrhlo. První jsme se museli zaregistrovat, což bylo hotové asi za půl minuty. Potom jsme si šli převzít zapůjčenou loď. I to proběhlo velmi hladce, byla již zaparkována na parkovišti za hlavní budovou na místě označeném "CZE". Máme "fungl" novou loď XSP. Z nedaleko stojícího kontejneru nám vydali ostatní náležitosti: ploutev s kormidlem, černé kulatiny Optiparts, vyběrák, "frklík", tažné lano, vše nové. Kromě plachty bychom nepotřebovali vlastně vůbec nic, ale některé věci, jsme nakonec použili vlastní, byť to nebylo nutné. Již při registraci jsme se objednali na 11:00 k měření. Rozhlasem nás vyvolali již o půl hodiny dříve, a tak jsme se vydali k proměření trupu i všech dalších součástí lodě. Měření bylo velmi důkladné, ale díky dostatku měřičů a pomocníků probíhalo jako "na drátku". Jen plachtu měřilo až 5 lidí najednou. Z té jsme měli největší ovavy, protože Verča se rozhodla nasadit novou prototypovou "juščačku" Classic Black, kterou jsme si přivezli minulý týden z Polska. měřiči se na ní "vyřádili", ale prošla bez jediného zaváhání. teprve potom jsme mohli plachtu navázat a zkompletovat loď k odpolední cvičné rozjížďce. čas, který do ní zbýval, mohli mladí jachtaři využít k účasti na Sailors Fiesta, což byla spousta zábavy spojená s konzumací různých místních kulinářských specialit, vše zorganizované singapurskými rodiči. Fiesta byla přístupná po celý den před i po cvičné rozjížďce. my koučové jsme měli ráno brífing k vyjasnění některých organizačních záležitostí. Hlavní, na čem bylo potřeba se domluvit, bylo sdílení koučovských člunů vždy dvěma zeměmi dohromady tak, jak je to na IODA mistrovstvích obvyklé. Byli jsme již předem domluveni s reprezentanty Hong Kongu, a tak i tahle věc proběhla hladce.

foto Boris Živný - 23.7.2011, 21st OCBC IODA Asian Championship, 22.-30.7.2011, Singapore, Singapore

Asi ve 13:00 závodníci vypluli. Rozdělení do skupin bylo pro cvičnou rozjížďku podle koncových čísel na lichá a sudá. Obě skupiny odstartovaly na první pokus s individuálním odvoláním ve slušném větru kolem 8 kts. Během cca hodinové rozjížďky vítr zesílil na 10-12 kts a takto foukalo potom až do pozdního večera. Veronika závodila ve větší skupině čítající 66 závodníků. Jela slušně i přes technický problém s provázkem uchycujícím otěž na ráhno a dojela nakonec 25. Závodníci, jak se zdálo, jeli naplno tak, jak je k tomu vyzvala závodní komise i koučové (ráno jsme se na poradě na tom domluvili). Výsledky cvičné rozjížďky.

foto Boris Živný - 23.7.2011, 21st OCBC IODA Asian Championship, 22.-30.7.2011, Singapore, Singapore

Po návratu na břeh a po umytí lodí i dětí pokračoval bohatý zábavný program v rámci fiesty, na který po setmění navázalo slavností otevření mistrovství s dojemným vlajkovým ceremoniálem a recepcí pro všechny zúčastněné. Po osmé večer nás autobusy odvezly do hotelu. Zmoženi dlouhou cestou a časovým posunem jsme byli už zralí aktorát tak do postele. Ze Singapore zdraví všechny doma Boris

foto Boris Živný - 23.7.2011, 21st OCBC IODA Asian Championship, 22.-30.7.2011, Singapore, Singapore

Jen čtyři dny zbývají do zahájení pravděpodobně vůbec nejkompetitivnějšího závodu lodní třídy Optimist celé letošní sezóny, IODA mistrovství Asie 2011 - 21st OCBC IODA Asian Championship, 22.-30.7.2011, Singapore, Singapore. 12-letá závodnice JO SK MONDI Štětí Veronika Živná na něm bude reprezentovat nejen Českou republiku, ale i celý "Starý" kontinent, je totiž jedinou přihlášenou účastnicí z Evropy. Na mistrovství Asie je registrován rekordní počet 118 závodníků z 20 zemí z 5 kontinentů. Závod se pojede v jachtařsky velmi komplikovaných podmínkách ve slabém až středně silném větru s častými změnami, v proměnlivém proudu a k tomu v tropickém podnebí s vysokými teplotami vzduchu i vody a s absolutní vlhkostí vzduchu, které jsme si vyzkoušeli na místě před měsícem na Otevřeném mistrovství Singapuru. Tehdy tu závodilo 178 závodníků a Veronika zde vybojovala 67. místo ve zlaté skupině. Favority budou hlavně úžasní domácí závodníci, ale také silné reprezentace Thajska, Malajsie a Japonska. Jdeme do toho trochu v duchu hesla "Nepřátel (rozuměj soupeřů) se nelekejme a na množství nehleďme", byť jejich převaha je zřejmá. Kromě opravdu velkého závodu nás tam ale čeká také spousta přátel, se kterými se rádi znovu setkáme. Ze závodu budu posílat, jako již tradičně, denní fotoreportáže, jen co mi to nabitý program dovolí. Budete je nacházet zde na serveru http://optimistclass.cz. Do Singapuru poletíme přes Dubai ve čtvrtek 21.7.2011. Vzpomeňte si na nás a držte prosím Veronice palce! Boris

foto Boris Živný - 16.7.2011, "Dozbrojení" Nathana a Veroniky na Mistrovství Asie v sídle Jsail, Wałcz, Polsko

2011-07-16 Pozdrav z Polska z tréninku s Polským národním reprezentačním družstvem optimistů

2011-07-13 Fotogalerie / Photogallery 2011-06-27 -07-06 Training before & Topsport Flanders Nieuwpoortweek Regatta 2011 & The best of the best 2011, 2.-6.7.2011, North Sea, Nieuwpoort, Belgium

Kliknutím na hypertextový odkaz v titulku se dostanete k denním reportážím.

foto Boris Živný - 17.6.2011, Singapore Optimist Open Championship 2011, Singapore, Singapore

Pátek 17.6.2011 byl posledním dnem Singapore Optimist Open Championship 2011. Čekaly nás už jen dvě poslední rozjížďky a vyhlášení vítězů. Po příjezdu do klubu jsme s nadějí sledovali rozvlněnou hladinu moře a ve větru se zmítající palmové listy. Foukalo až 14 kts. Po vyplutí , ještě před prvním stratem, však vítr zeslábl na pouhých 8 kts a tak vydržel až do odpoledne. Teprve při vyhlašování vítězů se rozfoukal znovu, což asi žádného jachtaře nepřekvapí, protože to je jeden ze zákonů schválnosti specifický pro okruhový jachting, který platí, jak se zdá, vždy a všude. Během 3 hodin se podařilo odjet obě zbývající rozjížďky a závod tak završit. Podmínky byly zas komplikované: silný proud jdoucí tentokrát s větrem, odliv, krátké rozbité vlny z několika směrů, relativně slabý vítr (i když zde může být i hůře, což jsme poznali na vlastní kůži hned první den) a změny jeho směru. Dnes byla také startovní čára postavena tak, že byla hodně zvýhodněna strana u lodi závodní komise. O to složitější bylo dobře vystartovat, z první řady na čistý vítr. Veronika pokazila oba starty, ale díky dobré práci na trati se jí nakonec podařilo zajet dva sice podprůměrné, ale nikoliv tragické výsledky, které ji v celkovém pořadí posunuly naštěstí jen o jediné místo dozadu. Smůla provázela Nathana a v druhé rozjížďce i Thomase. I oni si proti včerejšku trochu pohoršili. Marian a Ludwig jezdili dnes podprůměrně, Dasha jediná z našich zajela svůj nejlepší výsledek. Po dojezdu na břeh už bylo vyvěšené průběžné pořadí po dnešní první rozjížďce a asi po půl hodině se na nástěnce objevilo již konečné pořadí celé regaty. Bylo skvělé, že v průběhu celého závodu byly výsledky na nástěnce aktualizovány po každé rozjížďce a opravdu nevím, co brání tomu, aby se tato praxe stala standardem také na našich regatách, kde mnohdy výsledky nejsou k dispozici ani několik hodin po návratu na břeh. Další pozitivem regaty byla skutečnost, že se tu vůbec neprotestovalo. Dodržování pravidel závodníky bylo až na pravidlo 42 příkladné. Jury na vodě udělila docela dost penalt vč. opakovaných, ale zcela jistě nepostihla všechny případy nedovoleného pohonu, hlavně při velmi slabém větru. I přes tuto výhradu to byl závod mimořádných kvalit. Velmi nadprůměrné závodní pole ve zlaté i ve stříbrné flotile, jinde nevídaný počet 15 odjetých rozjížděk, 178 závodníků z 8 zemí (AUS, CZE, HKG, INA, IND, JPN, SIN, TPE). Nejlepší z našeho týmu byl Thomas, který zúročil své zkušenosti se zdejším revírem, neb zde již opakovaně trénoval i závodil; obsadil v celkovém pořadí 25. místo, i když si myslel na top 20. 47. příčka byla pro Nathana velkým zklamáním, ale věří, že si zde za měsíc na asijském kontinentálním mistrovství napraví reputaci. 67. místo Veroniky ve zlaté flotile považujeme za její velký osobní úspěch. Získané zkušenosti bychom rádi zúročili v závodě OCBC IODA Asian Championship 2011, který se pojede na stejném místě koncem letošního července. Pro Marian, Ludwiga i Dashu bylo toto mistrovství první zkušeností v opravdu velkém závodu a s ohledem na tuto skutečnost si vedli dobře. Zvláštní pochvalu zaslouží Ludwig. Doufejme, že se mu podaří v jachtingu pokračovat i po blížícím se návratu do Lucemburska. S maminkou jsme domluvení, že s námi Ludwig bude létat trénovat za Markem do Hong Kongu, kde nyní žije, a mezi tím bude trénovat v Belgii s naší spřátelenou skupinou Go Sailing European Team. V National Sailing Center jsem ještě domluvil detaily naší plánované účasti na asijském šampionátu s jeho generálním manažerem, vzali jsme si na památku trička s logem mistrovství, prohlédli si trofeje pro vítěze, které nedostaneme, a rozdali drobné dárky několika našim kamarádům. Připravili jsme lodě k transportu, sbalili plachty a vydali se s Jumali na pozdní oběd a návazně na zajímavou okružní jízdu městem s jeho "odborným" výkladem. Nakonec nás zavezl k nim domů, kde jsme se sešli s ještě několika dalšími známými lidmi ke společné party. Skupina 11 dětí potom řádila s počítačovými hrami ovládanými pohybem celého těla snímanými speciálními kamerami, ale nakonec všichni stejně skončili v komplexu nádherných bazénů kde hráli různé hry až do noci, zatímco dospělí klábosili a spřádali plány na další akce. Zítra si můžeme trochu přispat, neb až odpoledne odlétáme z nedalekého letiště přes Frankfurt domů. Byl to pro všechny zúčastněné velmi náročný, ale naprosto skvělý týden plný nezapomenutelných zážitků. Určitě máme chuť se sem za brzy vrátit. Ještě ze Singapuru zdraví Boris

foto Boris Živný - 17.6.2011, Singapore Optimist Open Championship 2011, Singapore, Singapore

foto Boris Živný - 16.6.2011, Singapore Optimist Open Championship 2011, Singapore, Singapore

Denní program tady v Singapuru probíhal i dnes, ve čtvrtek 16.6.2011, obvyklým a již zaběhnutým způsobem. V noci tu byla bouře s přívalovým tropickým lijákem, která za sebou zanechala spoustu spadaných palmových listů na silnicích. Hned od rána po příjezdu do Centra bylo jasné, že dnes budou jachtařsky zajímavé povětrnostní podmínky. Po celý den foukal trochu směrově shiftující, ale jinak docela stabilní vítr o rychlosti 10 kts. Ten je už dostačující k překonání zdejšího čtyřuzlového proudu, který nás tu provází zatím po celý závod. Startovalo se zas od 11:00, jedna skupina za druhou. některé starty se opakovaly. Je zajímavé, že všechny starty tu zatím byly s vlajkou "I", tedy s pravidlem o obeplouvání konců startovní čáry. Ani jednou komise nevyvěsila černou vlajku. Skoro při každém startu bylo vyvlajkováno individuální odvolání. Podmínky byly hlavně z taktického hledisky i dnes velmi obtížné, ale na týmu byly již znát nenahraditelné zkušenosti z minulých dní. Využívání proudu a změn směru větru se našim závodníků dařilo daleko lépe. "Svůj den" v nejlepším smyslu slova měli Marian, Ludwig a díkybohu také Veronika. Všem se dařilo jezdit kolem středu závodního pole. Trať je tu tak dlouhá a podmínky natolik složité, že i pokažený start nebo první stoupačka ještě neznamenají konec všem nadějím. Veronika se v jedné z rozjížděk dokázala dostat z třetího místa od konce na první bóji o celých 20 míst dopředu. Hodně se dá zlepšit na zaďáku, ale nejdůležitější se zdá být druhá dlouhatánská stoupačka do cíle. Zde se opravdu "láme chleba". Rozhodování na vodě je pro závodníky přitom velmi obtížné. Těžké je třeba rozhodnutí, kterou bóji objet v závětrné bráně. Vzhledem ke skvělému větru a také s ohledem na zítřejší závěr šampionátu komise odstartovala dnes čtyři rozjížďky a počet odjetých tak do sáhl 13 z 15 (!) plánovaných. Na vodě jsme dnes byli celých 7 hodin. Mistrovství není rozděleno na část kvalifikační a finálovou, jak tomu mělo být kupř. na DYR, ale do celkového výsledku se počítají všechny rozjížďky po škrtnutí dvou nejhorších výsledků. Verča škrtla obě DNF z prvního dne a díky velmi konsistentním a dobrým dojezdům se posunula o 14 příček nahoru. byl u ní vidět obrovský posun v taktice; začala na vodě přemýšlet a to je moc dobře. Při první rozjížďce jsme zjistili, že je její jízda velmi pomalá. Mezi rozjížďkami jsme s Markem provedli analýzu problému a zjistili jsme, že Verča neumí pracovat s náklonem lodi a s plachtou ve vlnách. Po krátké instruktáži bylo v následující třech rozjížďkách vidět, že rázem stačí rychlostí svým soupeřům. I tohoto pokroku si moc ceníme. Nejlepší z našeho týmu je Thomas, který jezdil dobře, ale top 20 mu stále o vlas uniká. Nathan je zatím zklamaný, jezdí dobře, ale na tak, jak by si představoval on i Marek. Díky taktickým chybám se zatím nedostal dál než před polovinu žebříčku. Marian zajela skvělé umístění na 18. místě v jedné z rozjížděk, ale v ostatních po velmi pěkných dojezdech na první bóji těžce ztrácela hlavně na druhé stoupačce. I tak dnes příjemně překvapila. Velmi pěkně si vedl Ludwig, který se nádherně radoval ze svých dnešních úspěchů. I Dasha nechávala za sebou pár lodí ze stříbrné skupiny, ale na slušné celkové umístění to stačit nebude. Po závodu našla Verča ve své lodi asi 12 cm dlouhou živou rybku. Odnesla jí zpátky do moře a říká se, že jí údajně rybka slíbila splnit jedno přání, nikdo ale neví, co si Verča přála. Z Centra nás přítel Jumali odvezl k Erice, kde jsme při společné večeři, pivu a vínu a hlavně osvěžující koupeli v jejich skvělém bazénu strávili krásný večer. Všech 8 dětí řádilo v bazénu do pozdního večera, zatímco dospěláci probírali všechno možné. Posezení u Eriky jsme využili také k seznámení s Ludwigovou maminkou Habibou, která je původem Alžířanka a která se se svým synem přestěhovala z Lucemburku do Hong Kongu. Velmi působivé bylo vyprávění Eriky o jejích osobních zkušenostech z pobytu v nejrůznějších zemích jihovýchodní Asie. Teď už děti ve svých postelích dobíjejí baterky po dnešních více než 7 hodinách na vodě do zítřejších závěrečných dvou rozjížděk. Boris

foto Boris Živný - 16.6.2011, Singapore Optimist Open Championship 2011, Singapore, Singapore

foto Boris Živný - 15.6.2011, Singapore Optimist Open Championship 2011, Singapore, Singapore

V 7:30 budíček, ... Po včerejším debaklu byl velmi důležitý dnešní ranní brífink, na kterém jsme se závodníky probrali nejdůležitější chyby ze včerejška, jakož i taktiku na dnešní den. Bylo to více než potřeba, protože podmínky byly dnes zas trochu jiné, nikoliv však jednodušší, spíše naopak. Proud zesílil až na rychlost 4 kts, což při ranním větru o rychlosti sotva 5 kts hrozilo velkými problémy. Směr proudu dnes byl cca 45° ke směru větru a tak taktika byla mimořádně důležitá. Jako obvykle, první rozjížďka byla odstartována v 11:00, cca do 16:00 se odjely všechny 3 plánované. Vítr naštěstí během poledne zesílil až na slušných 6-8 kts a jeho směrové změny byly dnes jen do 30°, změny přicházely zleva i zprava, ale ty levostranné dnes přeci jen výrazně převažovaly. Celému našemu týmu se dnes docela dařilo. Opravdu velmi dobře si vedl Thomas, který dnes jezdil v první desítce. Nathan se také zlepšil, ale ke spokojenosti s jeho dojezdy přeci jen ještě hodně chybělo, opakoval stále stejné taktické chyby. Veronika dnes zajela svůj zatím nejlepší výsledek, když byla v první rozjížďce 23.. Zato v druhé rozjížďce špatně vystartovala a ke všemu ještě točila 720°, a tak se na návětrnou značku dostala mezi posledními. Potom už jenom zachraňovala, co se dalo, ale je třeba ocenit její bojovné nasazení až do cíle. Ve třetí dnešní rozjížďce skvěle vystartovala a po první stoupačce byla na skvělé 18. pozici, do závětrné brány dojížděla dokonce 15., ale nakonec jí nevyšla závěrečná stoupačka a tak se musela spokojit s dojezdem v polovině pole. Předjela ale o jedno místo Vira, a tak tak i z této rozjížďky se vracela s uspokojením. V průběžném pořadí se posunula o 13 míst dopředu a sklidila pochvalu kouče i trenéra. Také Marianne dnes jezdila o mnoho lépe. Ve stříbrné skupině si dobře vedl Ludwig a i Dasha nechávala dnes za sebou do deseti lodí. Dařilo se i Virovi, byť sklidil 2 penalty a jednu z rozjížděk, kterou vedl, musel vzdát a také Upa a Vishnu si vedli dobře. I Yuki mohla být dnes, narozdíl od včerejška, spokojená. Lze jen zopakovat, že je to moc těžký závod plný překvapení. Za pozitivní považujeme fakt, že, až na Nathana, se všichni naši svěřenci ze včerejška poučili a dokázali konečně naše rady převést do praxe. V tomto ohledu největší pochvala patří Thomasovi s Veronikou. Po běžné proceduře po návrtu na břeh jsme se vydali do hotelu a odtud přes celý více než 4-milionový Singapur, což je asi 40 km dlouhá trasa, jsme přeli do Singapore ZOO na Night Safari. Cestou jsme se zastavili u Mahers pro Marianne. S dětmi jsme během asi třičtvrtěhodinové jízdy probrali vše možné. Za jízdy jsem také zdiagnostikoval Nathana, který měl evidentně blokádu krční páteře, asi ne zrovna čerstvou. Domluvili jsme se, že s tím před spaním zkusím ještě něco provést. Návštěvu ZOO jsme zahájili společnou večeří při ohňové show a potom se vydali vláčkem za zvířaty. Byla to nevšední podívaná při svitu měsíce a decentním umělém osvětlení. Zvláště působivá byla část zahrady věnovaná asijské zvířeně vč. malajských tygrů, nosorožců a slonů. Do hotelu jsme se vrátili krátce po desáté již jen v polobdělém stavu. Zbývalo již jen odblokovat Nathanovi celou páteř, což se zřejmě povedlo, protože po mé reflexní proceduře prohlásil, že se takhle dobře necítil ani nepamatuje. Zatímco Marek se již uložil ke spánku, já se posadil k počítači, abych dal pro Vás dohromady další pokračování této reportáže. Boris

foto Boris Živný - 15.6.2011, Singapore Optimist Open Championship 2011, Singapore, Singapore

foto Boris Živný - 14.6.2011, Singapore Optimist Open Championship 2011, Singapore, Singapore

V 7:30 budíček, společná snídaně opět v indickém stylu a potom společně taxíky do Singapore National Sailing center. Tak vypadalo naše úterní ráno. Ano, denní program je tu teď stále stejný. Na každý den jsou tu plánované 3 rozjížďky, ve vypsání ale není jejich denní počet nijak omezen. Celkový plánovaný počet rozjížděk celého mistrovství je ale 15. První start je vypsán každý den na 11:00. Děti stráví v pohybu na vodě nejméně 7 hodin denně. Dopolední vyplouvání jakož i večerní vytahování bezmála dvou stovek lodí z vody tu probíhá velmi rychle, neboť jsou tu k dispozici zdatní jinoši v plavkách a plovacích vestách, kteří dětem s těmito procedurami vrhajíce se do vln velmi obětavě pomáhají. V příbojových vlnách je to někdy docela legrace. Dnešní den se plachtilo v proměnlivém větru o rychlosti povětšinou 8-9 kts se změnami tu zleva, tu zprava až 30°. Také směr obávaného proudu se dnes měnil až o 30° a byl úplně jiný, než včera. Vlny byly nízké, krátké a nepravidelné a tak nebylo možné se podle stavu hladiny nijak orientovat. Trať byla dnes o něco delší, než včera, hlavně druhá stoupačka. Našim se dnes vůbec nedařilo. Nejlépe, i když s velkými výhradami, jezdil Thomas, Nathan dnes pokazil, co mohl, Veronika zajela v první rozjížďce sice svůj zdejší zatím nelepší výsledek 29, v druhé rozjížďce ale dostala OCS a v poslední jí nevyšla první stoupačka a tak se probojovávala téměř z konce závodního pole horko těžko (tady to lze brát doslova) o několik málo míst dopředu. Marianne dnes jezdila na konci závodního "pelotonu". Také Dasha "zametala", zatímco Ludwig se proti včerejšku přeci jen trochu vylepšil. Ukazuje se, že rovnocenně soupeřit s místní, z velmi početné základny tvrdě vyselektovanou, špičkou, která trénuje několik hodin denně, a ještě ke všemu na jejich domácí vodě, je asi úkol nad naše síly. Zato trénink je to vynikající. Po Singapuru už nás asi nic nedokáže překvapit. Taková kombinace proměnných se na velkých vodách hned tak nevidí. Verča si klade za cíl nebýt poslední a myslím, že její odhad je docela realistický. Začali jsme přemýšlet o tom, zda se máme vůbec vydávat na Mistrovství světa na Nový Zéland. Marek nás uklidnil, že, naštěstí, na Mistrovství světa bude moci jet nanejvýš 5 top Singapurců. Po návratu z vody po obvyklé mycí proceduře jsme se auty vydali na návštěvu k Erice aThomasovi a jeho dvěma starším sestrám, se kterými jsme se poprvé seznámili již v dubnu v Hong Kongu. Žijí sice v trvale Jakartě, ale v Singapuru mají také zázemí. Byli jsme pozváni na večeři, místní pivo a pár sklenek vína a také k osvěžující koupeli v bazénu. Bylo to příjemné spočinutí a dobrá příležitost probrat s Erikou vše od dětí přes jachting až po globální politiku. Škoda, že musíme zítra zas v 7:30 vstávat, jinak bychom rádi poseděli déle. Všechny doma zdravím z Changi Boris

foto Boris Živný - 14.6.2011, Singapore Optimist Open Championship 2011, Singapore, Singapore

foto Boris Živný - 13.6.2011, Singapore Optimist Open Championship 2011, Singapore, Singapore

V 7:30 budíček, společná snídaně v indickém stylu a potom společně s jedním místním jachtařem a jeho dcerou (také závodící na Optimistu) autem do Singapore National Sailing center. Tak vypadalo naše pondělní ráno. V Centru jsme byli asi v 9:00. Hemžilo se to tu již spoustou dětí vybavujících si poslední formality a strojících své lodě. My jsme museli nejprve složit naše lodě z palety, důkladně je umýt od spousty prachu, navázat plachty a zkompletovat jejich vybavení. To zabralo cca hodinu. 96 dětí závodících ve zlaté flotile bylo náhodně rozděleno do 4 skupin z nichž vždy 2 startují společně a střídají se tak, aby nakonec závodil každý s každým. O něco menší skupina dětí závodí ve stříbrné flotile. Mariane, Nathan, Thomas a Veronika závodí se zlatou skupinou, Dasha a Ludwig jsou ve stříbrné. S malým odkladem vypluly děti asi v půl jedenácté na vodu. Zdejší revír se zdá být velmi specifický a vůbec ne jednoduchý: velmi proměnlivý vítr co do směru (dnes se měnil směr větru mezi rozjížďkami a částečně i během nich až o 90°), i co do rychlosti (dnes v rozmezí od 1,5 do 22 kts), relativně vysoké vlny (0,5 až 1 m) a silný proud omývající břeh povětšinou jdoucí s větrem nebo kolmo na směr větru. Není tu vůbec jednoduché vystoupat na návětrnou bóji, protože proud snáší loď dolů a zpravidla i do strany, což ve slabém větru někdy skoro znemožňuje jakýkoliv pohyb směrem k bóji, na raumu proud snáší lodě hluboko pod značku a tak je potřeba s tím od začátku počítat a nastoupat si dostatečně na celém úseku mezi návětrnou a raumovou bójí. Při zaďáku proud zpravidla pomáhá, ale snáší lodě hluboko pod závětrnou značku. O to těžší je potom cílová stoupačka. Jezdí se tu klasická jednokolová trať IODA. Při prvním startu Veronika totálně "zaspala" , když se při vyvěšené vlajce AP nechala snést proudem asi 50 m pod startovní čáru. Během startovní procedury ve velmi slabém větru se nebyla sto dostat na startovní čáru, a tak odstartovala sotva ve 4-minutovém startovním limitu jako poslední. To byla tvrdá lekce hned na začátek. I dál to byla katastrofa, i když se netýkala jen Verči. Přes bídný start během stoupačky předjela několik lodí. Stoupačka šla tak špatně, že ani první loď nestihla dojet v časovém limitu na první značku a komise proto rozjížďku zrušila. V té doběfoukal shiftující vítr 3-4 kts, který při dalším stratu zesílil na nějakých 5 kts. Start se povedl trochu lépe, ale stoupačka Veronice zas proti větru (jak jinak), proti vlnám a proti proudu nešla. Navíc zvolila špatné křídlo, které zůstalo při nečekané postupující změně směru větru stát na místě. Byla to zkouška nervů. Nakonec se Veronice podařilo vystoupat tak, že za sebou nechala nějakých 20 lodí, což byla v poli 48 lodí docela slušná pozice. Na raumu vítr náhle prudce zesílil až na 23 kts a rázem se zvedly vysoké vlny. Lodě jezdily ve skluzu na raumu i na zaďáku a v závěrečné stoupačce bylo potřeba maximálně vyvažovat. Rozjížďka trvala díky první pomalé stoupačce více než hodinu. Umístění Veroniky sice nic moc, ale určitě pochvala za trpělivost na začátku a statečnost v závěru. V druhé rozjížďce Verča pokazila strat a na stoupačce si vedla nevalně, nyní již opět ve slabém větru, který klesal z počátečních 6-8 kts až na 2,5 kts. V tom už se zas nedalo jet. I tak Veronika mákla na raumu a na zaďáku a nechala za sebou z téměř posledního místa na stoupačce nakonec 10 lodí. Vítr na konci rozjížďky úplně lehl, trať byla zkrácena na závětrné bráně a lodě do cíle doplouvaly jen unášené proudem. Bohužel Veronika skórovala, spolu s mnoha dalšími, DNF. Před poslední třetí dnešní rozjížďkou dostala "kapky" od Marka za práci před startem. Přirovnal to k "bootování" počítače, které trvá déle než celá startovní procedura. Podle práce při posledním dnešním startu se zdálo, že Verča pochopila co jí chtěl Marek říci. Přijela do startovního prostoru sice na poslední chvíli před přípravným znamením, zato však v "pohotovostním režimu", vystartovala sice na méně výhodné straně čáry, za to ale poprvé "on time", rozjetá a na čistý (byť velmi slabý) vítr. Jela docela dobře, ale závěrečné 2/3 stoupačky byly nekonečné. Bohužel první loď splnila limit na první značku, a tak se rozjížďka jela dál. Veronika dojela na návětrnou bóji v polovině pole a svou pozici si udržela i na raumu. Na "zaďáku", který se záhy změnil na bočák a nakonec až na stoupačku téměř v bezvětří předjela několik dalších lodí. Závěrečná "stoupačka" byl chvíli zaďák a posléze bočák. Do cíle Veronika dojížděla před polovinou pole, ale bohužel, pár lodí před ní padl dojezdový limit a Veronika inkasovala další písmenka. Tak taková je bilance prvního dne a prvních 3 rozjížděk z 15 plánovaných. Došlo i na slzy. Šrtačky bychom tedy už měli. Uvidíme, jak to půjde dál, ale jedno je jisté, podmínky jsou zde pro našince nevídané a extrémně náročné na veškeré dovednosti a také konkurence ve zlaté skupině je mimořádně silná. Jen pro ilustraci, Verča jezdí ve skupině spolu mistryní a vicemistryní Holandska z letošní i loňské DYR. Zdejší děti jezdí opravu moc dobře. Kromě nich je tu ještě 15 nejlepších závodníků z Indie včetně Upy a Vira, Australané a v neposlední řadě naši šikovní týmoví kolegové Nathan z Hong Kongu a Thomas z Indonézie. Z vody šly děti kolem 5. hodiny odpolední. Celý den bylo vedro k padnutí, na sluníčku určitě přes 40°C . Také voda tu má více než 30°C. Při večerním brífinku bylo o čem povídat. Z našich si asi nejlépe vedl Nathan, byť to na výsledkové listině není moc vidět, ale dobře jezdil i Thomas. Nathan, který druhou rozjížďku vedl a který se propadl na stále velmi pěkné 4. místo dostal od jury dvě penalty za nedovolený pohon a musel vzdát, což nás všechny moc mrzelo, zvláště když u domácích vedoucích závodníků bylo houpání a pumpování v bezvětří pravidlem a jury byla při tom zrovna čirou náhodou v nedohlednu. Probírali jsme hlavně taktiku a práci s proudem, který hlavně Marianne,Veronice, a všem ve stříbrné skupině činil velké problémy. Zázemí v Singapore National Sailing Center je pro děti vynikající. Spousta místa pro lodě, spousta stojanů na plachty, dostatek hadic se sladkou vodou na mytí, stravovací provoz, velké šatny s asi dvacítkou sprch pro chlapce a stejným počtem pro dívky. Škoda, že u nás doma v České republice něco takového, alespoň v poloviční velikosti, nemáme i přesto, že u nás žije více než dvojnásobný počet obyvatel než v Singapuru. Dnešní den měl také svoji společenskou stránku. Verča se hned ráno v Centru setkala se svojí kamarádkou Yuki, která je aktuálně na vrcholu singapurského žebříčku (na DYR byla v absolutním pořadí starších 2.), která měla pro Verču připravené milé dárečky. Setkali jsme se tu také se všemi kamarády a kamarádkami, které jsme poznali v Kataru. Konečně jsem se zas osobně viděl s Gautamou a osobně jsem poznal Eriku, se kterou jsme si zatím jen mailovali, SMS-kovali a telefonovali. Seznámil jsem se tu se spoustou dalších zajímavých lidí, jejichž jména jsem se napoprvé ani nesnažil zapamatovat, ale jistě to napravím v následujících dnech. Po umytí lodí i dětí jsme se z Centra přesunuli již připraveným autem do hotelu. Večeře byla obvyklá v malajské čtvrti. Večer ještě nezbytná chvíle učení a potom nabrat síly do dalšího klání. Doufejme, že se nám bude s nově nabytými zkušenosti již dařit lépe. Boris

foto Boris Živný - 13.6.2011, Singapore Optimist Open Championship 2011, Singapore, Singapore

Únava po cestě a včerejší prohlídce centra města spolu s časovým posunem nás zmohly natolik, že jsme si v neděli 12.6.2011 pořádně přispali. Vstávali jsme až po 10. hodině místního času (proti domovu aktuálně +6 hodin). Veronika tak spala celých 12 hodin; kdy se nám něco takového poštěstí. Vydali jsme se městskou dráhou z naší stanice Eunos na zelené East West Line přes přestupní stanici City Hall, kde jsme přestoupili na červenou North South Line, a s ní dojeli na stanici Kranji. Odtud jsme potom pokračovali autobusem jedoucím na dohled od hranice s Malajsií do Sungei Buloh Wetland Reserve. Je to přírodní rezervace, ve které lze vidět kromě bujné a druhově rozmanité vegetace tropického pralesa a mokřadní vegetace různé druhy volně žijících ptáků, ryb, ještěrů, hadů, krokodýly, vodní želvy a kdoví jakou ještě havěť vč. rozmanitého hmyzu. Od rána svítilo sluníčko, a tak teplota kolem 33°C ve stínu při téměř 100%-ní vlhkosti vzduchu nás nijak nepřekvapila. Přes ke 30°C je tu ale i po dešti, ba dokonce i v noci. Vysoká vlhkost vzduchu nám náramně vyhovuje, moc pěkně se tu dýchá, narozdíl o Prahy a okolí, kde je vzduch převážně velmi prašný a suchý. Stará se o ní pravidelný každodenní liják, který dnes přišel až odpoledne. Hodinu zapršelo a za chvilku bylo zas sucho. Po návratu okružní jízdou městkou dráhou jsme se vrátili zpět do centra a začali se po telefonu shánět po našich kamarádech, kteří měli odpoledne přicestovat z Hong Kongu. Od Eriky, maminky Thomase z Indonézie, která je už od pátku v Singapuru a která pro celý tým zařídila levný charter lodí, jsme se dozvěděli, že letadlo z Hong Kongu má asi hodinové zpoždění. Využili jsme proto čas na pozdní oběd v asijském stylu se smaženými nudlemi, masem a "dimsamy". Nedařilo se mi dovolat Markovi, a tak jsme se vrátili do hotelu, protože to byla jediná adresa, na které jsme byli předem domluvení. Erika mezitím zahlásila, že hongkongská skupina v pořádku dorazila na letiště Changi, že odvezla Marianne, jednu členku týmu HHYC, z letiště k sobě domů a že se právě vydává do Singapore National Sailing Center (SNSC) převzít pro celý tým vypůjčené lodě. Mezitím se Marek s chlapci, Nathanem a Ludwigem, vypravili pomoci s loděmi do SNSC, a tak jsme se s nimi v hotelu právě minuli. Dasha s rodiči, další holka z týmu, se mezitím vydala s rodiči na nákupy do města. Za chvíli byli kluci zpět a tak jsme se vydali do blízkého okolí na večeři, tentokrát do malajského fastfoodu. Zbývalo ještě nakoupit nějaké dobroty pro děti na vodu, zkompletovat věci, které budeme zítra potřebovat a hurá na kutě. Verča bude spát na jednom pokoji s Dashou, Nathan s Ludwigem a já s Markem (alespoň budeme moci probrat spoustu plánů na akce, které jsou ještě letos před námi, a že jich nebude málo ;-). Mariane je ubytovaná v bytě Eriky s Thomasem. Tým je konečně kompletní. V pondělí budeme vstávat už v 7:30, abychom se stihli nasnídat a přepravit se na 9. hodinu do klubu. V 11:00 by měl totiž být start první rozjížďky. Zítra se tu také potkáme s našimi indickými kamarády. Budou tu ze známých asi všichni, protože je tu prý z Indie 15 optimistů. Ze Singapuru všechny věrné čtenáře zdraví Boris a Veronika

foto Boris Živný - 12.6.2011, Singapore Optimist Open Championship 2011, Singapore, Singapore

foto Boris Živný - 11.6.2011, Singapore Optimist Open Championship 2011, Singapore, Singapore

Myšlenka zúčastnit se Otevřeného mistrovství Singapuru v lodní třídě Optimist (závod je již pravidelnou součástí kalendáře IODA) se zrodila teprve nedávno. Myslím, že to bylo až na začátku letošního května. Během dopisování s Verčiným hongkongským trenérem Markem jsme ladili tréninkový plán družstva IWORT (The International World´s Optimist Racing Team) a z něj vyplynulo, že většina závodníků družstva má plánu účast na mistrovství Singapuru. Je to pro ně totiž příprava na IODA Mistrovství Asie, které se na stejné vodě pojede už za měsíc. Také z plánu indických kamarádů Upy a Ari z Bombay, které jsme po netu probírali s jejich otcem Gautamou, jsme věděli, že se sem chystají a že by tu tudíž mohla být dobrá příležitost k setkání dětí a nás otců. Marek nás zahrnul do logistického plánu "Hebe Dragons" hongkongského klubu HHYC (Hebe Haven Yachting Club), a tak jsme měli o něco starostí méně. Zbývalo jen koupit co nejlevnější letenky z Prahy do Singapuru, ostatní již poběží ve společné režii. A tak se stalo, že necelý týden po návratu z DYR z Holandska už spíme o 11.000 km dál na jihovýchod, tentokrát v tropech (necelých 140 km od rovníku). Odlétali jsme z Ruzyně v pátek 10.6. dopoledne s Lufthansou do Frankfurtu a odtud o hodinu a půl opožděným jumbem Singapore Airlines přímým, jen 11 a 1/4 hodiny trvajícím letem, do cíle naší cesty. Zpoždění odletu z Frankfurtu jsme docela uvítali, protože se tím výrazně zvýšila pravděpodobnost, že nám stihnou přeložit zavazadla, vč. trubky s plachtami, z jednoho letadla do druhého. Let byl klidný, turbulencí v 11-kilometrové výšce při rychlosti letadla lehce na 900 km/h málo, palubní personál milý, jídlo chutné a spolusedící v naší řadě velmi pohodový Novozélanďan (asi abychom si už zvykali :-). Odbavení na na moc pěkném (narozdíl od Frankfurtu) letišti Changi, již v sobotu 11.6. ráno, bylo svižné a zcela prosté komplikací. Zavazadla se sešla všechna, vč. toho nadměrného, což jsme přijali s upřímnou úlevou. Jsme už docela zkušení cestovatelé, a tak jsme věděli, co musíme vyřídit jako první: vytáhli jsme základní provozní hotovost singapurských dolarů z bankomatu a pořídili si místní SIM kartu do mobilního telefonu (telefonování s ní domů vyjde na desetinu toho, co by stál stejný hovor uskutečněný přes roaming :-(. S plachtami jsme se nevešli do autobusu a tak jsme si na první cestu do hotelu objednali velkoobjemové taxi. Cena jednotná, bez ohledu na délku a trvání jízdy, takže bez obav, že by nás řidič "natáhl", jak to stále ještě zažívají mnozí zahraniční návštěvníci Prahy. Marek zajistil levný hotel, což není v Singapuru zas tak snadné, a dojem z něj tomu odpovídá. Žádný luxus, nic navíc, velmi skromné a dost opotřebované vybavení. Za tu úsporu peněz to ale stojí, zvláště při představě, kolik času v hotelu asi tak strávíme. Příjemné bylo, že nás ubytovali už kolem 11. dopolední. Zbytek naší hongkongské party dorazí až v neděli, a tak jsme měli naprostý klid na osobní hygienu a také zasloužený odpočinek. Než jsme se vydali ven do města, spustil se tropický liják, jaký se u nás jen tak nevidí. Nevíme jak trval dlouho, protože jsme se probudili asi až po 4 hodinách hlubokého spánku. V té době už bylo po dešti. Vydali jsme se městskou dráhou, která jezdí zčásti nad zemí a zčásti jako metro pod zemí, do downtownu. Na cestu a vše, co s ní souvisí, jsme se vyptali místních a všichni byli velmi ochotní poradit a pomoci. Cestování s předplacenou kartou tu bude asi stejně jednoduché a přehledné, jako v Hong Kongu. Každopádně jsme nezabloudili a bez problémů jsme našli to, co jsme hledali: největší "ruské" kolo na světě Singapore Flyer, které je nejen malým technickým zázrakem, ale ze kterého je fantastický výhled na celé město, a také úžasnou vyhlídkovou terasu Sands Skypark v 56. patře nad Marina Bay Sands Hotel. Zde jsme zůstali až do setmění abychom si prohlédli velkoměsto v noci. Byli jsme velmi mile překvapení, jak je osvětlení decentní a jak je tu málo "světelného smogu". Směrem ke stanici podzemky City Hall jsme to vzali ještě procházkou po nábřeží a zde jsme se neplánovaně stali svědky velkolepé světelné, laserové, vodní a ohňové show prezentované právě z hypermoderních budov komplexu Marina Bay Sands Hotelu. Ve 22:00 jsme teprve dojídali seafood a vydávali se na cestu do našeho přechodného domova. Byl to náročný den plný nezapomenutelných zážitků. A první dojmy: Moc pěkné hypermoderní město parkovou a květinovou výzdobou připomínající Hong Kong, odvážnou a velmi kreativní architekturou připomínající Doha (pro mne, milovníka architektury, opravdový požitek) a multikulturalitou, klidem a přívětivostí, zvláště po setmění, připomínající Sydney. Asi se nám tu bude zas líbit. Boris

foto Boris Živný - 11.6.2011, Singapore Optimist Open Championship 2011, Singapore, Singapore

2011-06-10 Další reportáž, tentokrát ze Singapuru, najdete na tomto místě již brzy

Již zanedlouho najdete právě na tomto místě další reportáž z optimistického světa, tentokrát z otevřeného mistrovství Singapuru, na které právě dnes s Veronikou odlétáme. Boris

2011-06-05 - 17:00 Otevřené mistrovství Holandska v jachtingu juniorů, Dutch Youth Regatta 2011 - reportáž - den 7. (5.6.2011)

Tak se finále nakonec nekonalo. Kvůli očekávané bouřce s větrem přes 30 kts, na který pořadatelé prý nebyli pojištěni, byl vyvlajkován nejprve hodinový, potom 2-hodinový a nakonec časově neomezený odklad. Při průtrži mračen s hromy a blesky nakonec všichni přijali vyvěšení AP nad A s úlevou. Asi 3/4 hodiny trvající slavnostní vyhlášení vítězů udělalo důstojnou tečku za letošní DYR. U optimistů se opakovala loňská historie: v kategorii starších i mladších získali tituly mezinárodních mistrů Holandska Singapurci YiKun Koh a Kimberly Lim. Kromě mistrovských titulů si odvezli i řadu dalších ocenění. Za týden jedem s Veronikou na optimistický Singapore Open National Championship, tak se asi máme na co těšit :-) Každopádně alepoň na nové kamarády. Nejlepší Holanďan mezi staršími Bart Lambriex (vítěz letošní Easter Ragatty na Braassermermeer) byl "až" 3. Umístění našich závodníků odpovídá stavu jachtingu u nás, nicméně, čeští optimisté ale alespoň ukázali, že dokáží být ostatním Evropanům již alepoň důstojnými soupeři: ze 300 starších závodníků byla Nikol 32., David 34., Veronika 215. a Ota 261., mezi 141 benjamíny skončil Šimon 24., Jonathan 111. a Lucie K. 131. (bez záruky, výsledky jsou zveřejněny na internetu zde). Z ostatních zúčastněných lodních tříd stojí za zmínku vynikající umístění dvojčat Cejnarových ve třídě Laser 4,7: Lukáš 6. a Matyáš 9. z 65. Teď už nás čeká jen balení, naložení motorových člunů a plachetnic a skoro 1000 km dlouhá cesta domů. Už se sem těšíme napřesrok znovu! Boris

2011-06-04 - 23:55 Otevřené mistrovství Holandska v jachtingu juniorů, Dutch Youth Regatta 2011 - reportáž - den 6. (4.6.2011)

Také sobota 4.6.2011 slibovala skvělé jachtařské zážitky. My jsme měli ráno poněkud napínavé, protože se nám nedařilo odblokovat imobilizér auta, zrovna, když jsme se vydávali na cestu z Makkum do Workum. Až po mnoha pokusech o odemčení a nastartování auta se nám podařilo, se značným zpožděním, vyjet a tak jsme se strojením lodi začínali až v době, kdy již většina optíků byla na cestě do závodního prostoru. Naštěstí byla Veronika pro dnešek zařazena do červené skupiny, která startovala až jako třetí v pořadí. Večer před cestou domů se podobný problém opakoval a jak se nakonec ukázalo, příčinou závady byla voda, která do dostala do elektroniky klíče od auta (nic zlého netuše jsem totiž připnul klíč od auta ke klíčům od motorového člunu, na které celé dny cákala voda při jízdě ve vlnách). Celý den foukal stálý severní až severozápadní vítr 12-18 kts, v poryvech občas až 20 kts, vlny byly opět asi metrové a trochu delší a širší než včera, bylo slunečno, ale na vodě, narozdíl od pevniny, relativně chladno. Dnešní starty na okruhu optimistů docela odsýpaly a tak se podařilo odjet všechny tři plánované, cca hodinové, velmi dlouhé rozjížďky již asi do půl třetí. S cca hodinovou cestou z přístavu na start a z cíle domů byli závodníci na vodě 6,5 hodiny. Časný návrat umožnil dětem se trochu vyblbnout v kempu, večerní diskotéka ale, jako ostatně každoročně, nestála za nic. Dnešními rozjížďkami skončila kvalifikační část závodu. Ve třídě Optimist pojede zítřejší dvě finálové rozjížďky Nikol a David ve zlaté skupině, Veronika v bronzové a Ota v emerald, které se tu mezi Čechy přezývá "Esmeralda". Ve třídě Optimist Benjamin pojede Šimon ve zlaté a Lucie a Jonathanem ve stříbrné skupině. Má foukat hodně, tak držte našim do finálových bojů palce! Boris

2011-06-03 - 23:55 Otevřené mistrovství Holandska v jachtingu juniorů, Dutch Youth Regatta 2011 - reportáž - den 5. (3.6.2011)

Pátek 3.6.2011 by poznamenán silným, v průběhu dne postupně sílícím, severovýchodním větrem o rychlosti 10-22 kts a velmi nepravidelně zvlněnou hladinou s krátkými vlnami jdoucími z několika směrů zároveň. Foukalo hned od rána, a tak děti vyplouvaly na vodu už v 9:00 tak, aby do prvního startu plánovaného na 10:00 vůbec stihly dojet do startovního prostoru. Rozřazení optimistů do skupin bylo pro dnešní den nové. Na vodu se vyplouvalo po skupinách v pořadí, v jakém měly děti startovat. Od začátku byly přitom s odstartováním problémy, a tak všechny skupiny startovaly až na opakovaný pokus, zpravidla s černou vlajkou. To poznamenalo na startech zejména poslední zelenou skupinu, ve které byla dnes Veronika, která kupř. první rozjížďku odstartovala až s 2-hodinovým odstupem za první startující žlutou skupinou, ve které byla Nikol a Ota. David startoval v v pořadí druhé modré skupině. Čekání na start v silném větru a vlnách bylo vyčerpávající a nepříznivě ovlivnilo výkonnost některých fyzicky slabších závodníků. Ještě ke všemu byla trať dnes delší a její projetí trvalo přes hodinu. Z vody se poslední děti vrátily až po 17. hodině, strávily tak na vodě v náročných podmínkách bez přestávky celých 8 hodin. Není divu, že se všichni po návratu těšili na večeři a do postele. Před vyplutím a po návratu na břeh jsme řešili opakovaně žádosti o nápravu skórování včerejších rozjížděk. Za dnešní výkony zaslouží pochvalu všichni, kdo vydrželi. Pěkné výsledky si připsala hlavně Nikol a v benjamínech Šimon. Vzhledem k tomu, že se vyvěšované průběžné pořadí během dne opakovaně měnilo, odkazuji zde na výsledky zveřejněné na internetu zde. Zítra má foukat ještě více než dnes. Boris

2011-06-02 Kliknutím na ikonku

nad menu vlevo se od nynějška dostanete na průběžně aktualizovanou stránku věnovanou české účasti na Mistrovství světa juniorů lodní třídy Optimist 2011 (IODA WORLD SAILING CHAMPIONSHIP 2011) v Napier na Novém Zélandu

Pokud jste nás ochotní jakkoliv podpořit, napište prosím na zivny@neurocentrum.cz. Boris

2011-06-02 - 23:55 Otevřené mistrovství Holandska v jachtingu juniorů, Dutch Youth Regatta 2011 - reportáž - den 4. (2.6.2011)

Ve čtvrtek 2.6.2011, v první oficiální den Regaty, jsme si ještě mohli přispat, protože lodě jsme měli už změřené a slavnostní zahájení bylo naplánováno až na 11. hodinu. Po našem příjezdu do kempu It Soal nás přivítalo velké hemžení. Na louce mezi hlavním stanem a plavebním kanálem vyhrazené pro stání optimistů se již třepotal les více než čtyř stovek plachet s národními znaky 17 zemí. Naproti tomu pohled na stání pro cadety nás, coby bývalé cadeťáky, naplnil velkým smutkem. Je tu jen 17 lodí této třídy ze dvou zemí s tím, že mezinárodní statut zachraňuje jediná loď z Německa. Netuším, kam se poděli Belgičané, Britové či Poláci, o Češích nemluvě, kteří sem jezdili v létech ještě nedávných. My jsme tu před dvěma roky ještě závodili v poli bezmála 40 cadetů. Slavnostní zahájení uvedla pochodující dechová kapela. Po krátkých proslovech, ve kterých jsme se mj. dozvěděli, že tu bude závodit téměř 800 lodí s 910 juniorskými jachtaři z 22 zemí, byly slavnostně vyvěšeny vlajky všech zúčastněných lodních tříd a zemí. Po zahájení byl vyvlajkován hodinový odklad začátku závodu. Na IJsselmeer jsme vyplouvali před 13. hodinou, cesta do závodního prostoru optimistů nám trvala cca 3/4 hodiny. S jen desetiminutovým zpožděním odstartovala první skupina 75 optíků. Děti jsou rozdělené celkem do 4 skupin (po 75) rozlišených barevnými stuhami upevněnými na vrchol spritu (čili česky zápory, jak jsem se teprve nedávno dozvěděl od Dušana Srba). Pro první den bylo rozdělení do skupin provedeno losem: Ota byl pro dnešek v modré, David s Veronikou v červené a Nikol v zelené. V dalších dnech se bude složení skupin měnit podle průběžného pořadí systémem 1-2-3-4-4-3-2-1-... Podmínky pro závod dnes odpoledne byly optimální. První cca hodinu trvající jednokolové rozjížďky na tzv. IODA trati (používá se na mistrovstvích Evropy a světa, značky (kromě závětrné brány) se točí levobokem, trať tvoří dlouhá stoupačka, raum, dlouhatánský zaďák zakončený bránou a krátká stoupačka do cíle) se jela ve stálém severozápadním větru o rychlosti cca 6-8 kts, který postupně zesiloval na 10 kts s postupně se zvedajícími vlnami. Série druhých rozjížděk se jela už ve větru 10-12 kts stejného směru a na již velmi rozvlněné hladině s interferujícími vlnami dvou směrů, které ke konci dosahovaly výšky až lehce přes metr. Přírodní podmínky a i trať byly regulérní a závodní pole ve všech skupinách velmi kvalitní a dost kompaktní. Z našich si nejlépe vedl David, který v první rozjížďce bojoval na cílové čáře o 2. místo. Jak to dopadlo zatím nevíme, protože oficiální výsledky ještě ve 21:00 nebyly nikde vyvěšené. I v druhé rozjížďce jel pěkně a pokud jsem dobře počítal, připíše si desítku. Také Nikol byla vidět vpředu. V první rozjížďce byla někde na začátku druhé desítky, podle Honzy, který mívá vždy velmi dobrý přehled, by měla být 13., v druhé rozjížďce až do poloviny zaďáku závodní pole zelené skupiny dokonce s náskokem vedla, ale nakonec tuto pozici neudržela a dojela podle informace z druhé ruky (JS) čtvrtá. Veronika se držela kolem poloviny ve své skupině, ale v první rozjížďce dost ztratila někde na závěrečné stoupačce. V druhé rozjížďce jela pěkně a v cíli mohla být někde lehce nad 30. místem. Dnes se vůbec nedařilo Otovi. Ztrácel hlavně na stoupačkách a doplatil tak zřejmě nejen na špatné starty, ale i na špatné nastavení takeláže. I tak ale bojoval a v obou rozjížďkách nechal přeci jen několik soupeřů za sebou. Naši Benjamíni údajně jezdili také vpředu. Jejich dojezdy rovněž nebyly do večera zveřejněny a tak je jen jisté, že první jejich rozjížďku komise dodatečně zrušila vzhledem ke zmatkům způsobeným změnou trati proti vypsání, kterou většina závodících dětí nezaznamenala a projela dvoukolovou tratí špatně. Závěrem lze tedy konstatovat, že si dnes děti užily báječný jachting v neobyčejně pěkných podmínkách a že tu čeští optimisti vystrčili růžky. Boris

2011-06-01 - 23:55 Otevřené mistrovství Holandska v jachtingu juniorů, Dutch Youth Regatta 2011 - reportáž - den 3. (1.6.2011)

foto Boris Živný - 1.6.2011, Trénink před DYR, IJsselmeer, Workum, Holandsko

Události středy 1.6.2011 tady v holandském Workum si nezaslouží více než pár řádků. Nedělo se tu totiž vlastně nic, co by stálo za komentář. V očekávání odpoledního měření jsme se s Veronikou dostali na vodu už ve 3/4 na 11. Hladina IJsselmeer byla, narozdíl od včerejška, klidná, místy až "olejovitá" a jen tu a tam se po ní prohnal slabý závan větru do 4 kts. Cvičili jsme trochu jízdu v bezvětří, ale ani závodnici, ani trenéra to vůbec nebavilo. Asi po hodině přijela do budoucího závodního prostoru regaty také Nikol s Honzou a na vodě se objevil také David. To už byla úplná flauta. Holky nás vyhnaly z motoráků do svých plachetniček a samy začaly brázdit na našich motorácích jezero nejprve nesměle "na brblačku", ale netrvalo dlouho a už objížděly kolem nás ve skluzu. My dospěláci jsme se marně snažili dostat optíky do pohybu a tak brzy naše bolavá kolena zavelela k výměně plavidel. Pohled na hladinu i na prosluněnou oblohu jasně říkal, že v nejbližších hodinách se větru nedočkáme. Cestou zpět do přístavu jme potkali další skupinku českých optimistů, což lze v tomto případě brát doslova, protože v bláhové naději, že se svezou právě vyplouvali. Byli to Šimon, Jonathan (ten je tu místo "nečekaně" ochořelé Šimonovy sestry Lucie) a Lucie K. Všichni sem dojeli až dnes v časných ranních hodinách. Čas na břehu jsme věnovali očistě lodi a její přípravě na měření, což činili i někteří naši budoucí soupeři. Fronta před hlavním stanem čítající již 2 hodiny před začátkem registrace několik desítek lodí nevěstila nic dobrého. Samotná registrace byla otázka cca 5-10 minut, kdyby jí ovšem nepředcházelo 2-hodinové čekání v nepostupující frontě. Až na Jonathana, který nebyl předregistrovaný po internetu a kterému hlavně chyběly papíry k lodi, jsme žádné komplikace neměli. Po vytrpění další ještě asi hodinové fronty na měření jsme tuto již víceméně formální proceduru absolvovali bez potíží. Výborná káva u Cejnarů a dobrá večeře v místní restauraci v It Soal byly tečkou za dnešním veskrze nudným dnem. Zítra začíná DYR, na kterou se tu sešlo bezmála 800 lodí 9 tříd. Je mezi nimi 7 Optimistů, 3 Lasery 4,7, 2 Lasery Radial a 4 lodě Splash z České Republiky. Boris

foto Boris Živný - 31.5.2011, Trénink před DYR, IJsselmeer, Workum, Holandsko

2011-05-31 - 22:00 Otevřené mistrovství Holandska v jachtingu juniorů, Dutch Youth Regatta 2011 - reportáž - den 1. a 2. (30. a 31.5.2011)

Do holandského Workumu, malého ospalého, ale také kouzelného, městečka na břehu IJsselmeer, jsme se vydali již v pondělí ráno. Cesta byla pohodová, ale dlouhá, celých 930 km. S optíkem na střeše a se 4,5-metrovým motorovým člunem s pevným dnem na přívěsu se to pod 11 hodin stihnout nedá. Každý si umí spočítat, že maximální povolenou osmdesátkou jsme většinu cesty nejeli. Holandsko jsme si za posledních několik let, co se věnujeme jachtingu, zamilovali a právě na Workum se váží mnohé naše silné zážitky. Tady se Veronika poprvé dostala pod převráceného cadeta a po vynoření prohlásila nezapomenutelnou větu: "Když jsem přežila tohle, tak už přežiju všechno!", tady se svým kormidelníkem Michalem jezdila na cadetu ve vůbec nejsilnějším větru, co pamatujeme. Tuším, že to bylo tehdy při onom osudném tréninku až nějakých 22 m/s. Ohnuli tu tehdy stěžeň poté, co převrácená loď na stěžni zapíchnutém do mělkého dna visela mezi vlnami jako kloubouk houby na své noze. Na pláž se valili ve skluzu s téměř neovladatelnou lodí i se skasanými plachtami. Zažili jsme tu také zklamání z dodatečně stornované poslední rozjížďky, kdy naši zajeli v poli bezmála 40 cadetů z několika zemí vynikající 3. místo, které by je bylo bývalo posunulo o velký kus dopředu v celkovém pořadí. Důvodem bylo, že si komise neuvědomila omezení maximálního denního počtu rozjížděk. V loňském roce tu Verča jako úplná začátečnice na optíku zajela v silném větru kolem 10 m/s tehdy svůj na dlouho nejlepší výsledek mezi 98 benjamíny, když postoupila do zlaté finálové skupiny a nakonec skončila na opravdu nečekaném 45. místě. Všechny regaty, ať již to byla slavná Dutch Youth Regatta (DYR) nebo závody série United 4 Sailing tu však vždy měly velmi vysokou sportovní i organizační úroveň. Proto se do Workum znovu a znovu rádi vracíme a 4-denní DYR máme zařazenou již rok dopředu v našem kalendáři. Do kempu It Soal, ve kterém je zázemí největší holandské regaty (alespoň co do počtu zúčastněných jachtařů a též co do počtu zúčastněných lodních tříd) jsme dorazili v 19:45. Stihli jsme si vybavit povolení vjezdu do kempu, složit optíka ze střešního nosiče i spustit na vodu motorový člun. Příjemná byla pomoc Honzy, který s Nikol přijel už v pondělí dopoledne, rovnou z pohárového závodu na Nových Mlýnech, který nám přišel zrovna do rány. Z Workum jsme se potom jeli ubytovat do našeho krásného a z loňska osvědčeného penzionu v sousedním, cca 10 minut autem vzdáleném, městečku Makkum. V té době už celodenní 30°-ové vedro vystřídal svěží vítr a chladivý déšť. Vydatně pršelo potom přes celou noc až do úterní cca 11. hodiny.

foto Boris Živný - 31.5.2011, Trénink před DYR, IJsselmeer, Workum, Holandsko

Únava po cestě a také škaredé počasí nás ze zahřátých postelí zrovna nehonily. Vstávali jsme až v 9:00 a užili si také opulentní snídani v naprostém poklidu, což je pro nás, bohužel, sváteční událost. Do It Soal jsme přejeli asi kolem 11. hodiny, navázali jsme plachtu, zkompletovali optíka a zprovoznili motorový člun. Na vodu jsme vypluli něco po poledni. Naším cílem bylo potrénovat na zdejší, poněkud specifické, ale přitom nádherné, vodě hlavně techniku stoupaček a zaďáků ve vlnách. Podmínky jsme k tomu měli ideální: stálý všudypřítomný vítr o rychlosti od 10 do 15 kts a cca 1/2 až 3/4-metrové vlny jdoucí po větru z volné vody směrem k pláži. Na vodě jsme se spojili ke společnému tréninku s Nikol a Honzou. Holky potom jezdily společně dlouhé stoupačky a zaďáky s obraty a halzami na písknutí. Poté, co nás Nikol opustila, byla na vodě již od dopoledne, jsme se přidali k velké skupině Rakušanů, se kterou jezdil z našich také David. Spolu s ještě jedním Slovincem tak vzniklo pole 21 optíků, se kterým jsme potom trénovali jednoduché kurzy a cvičné rozjížďky. Také tato skupina byla na vodě již dost dlouho a děti byly unavené po zřejmě nočním přesunu do Holandska, a tak nás asi po hodině a půl také opustili. Netrvalo to ale dlouho a na vodě jsme si našli dalšího sparingpartnera, tentokrát osamělého Slovince. Možná to byl ten, co trénoval do té doby s Rakušany, ale jistý si tím nejsem. Ještě cca hodinu jsme potom s Veronikou věnovali tréninku vyvažování a nácviku techniky jízdy proti vlnám. Na závěr jsme ještě poměřili síly se skupinkou Francouzů na opravdu velmi dlouhém zaďáku se surfováním na vlnách. 5 hodin na vodě stálo za to. Mezitím se roztrhal příkrov mraků, vysvitlo sluníčko a znatelně se oteplilo. Předpověď počasí na další dny je zatím příznivá: teplo a větrno. Dokonalou kulinářskou tečkou za skvělým dnem byla návštěva naší oblíbené restaurace Gasterij Hennie fan Richt na náměstíčku v Makkum. Teď už je ale pomalu čas jít spát. Zítra nás čeká další celodenní trénink a večer měření lodí a plachet.

foto Boris Živný - 31.5.2011, Trénink před DYR, IJsselmeer, Workum, Holandsko

2011-05-27 Letošní Otevřené mistrovství Holandska v jachtingu juniorů, slavná Dutch Youth Regatta, za rekordní účasti sedmi českých optimistů

V letošním roce by měla tradiční Dutch Youth Regatta (DYR) v holandském Workum na IJsselmeer proběhnout za dosud nebývalé účasti závodníků lodní třídy Optimist z České republiky. Je jich do závodu přihlášeno sedm: čtyři v kategorii Optimist (12-letí a starší) a tři v kategorii Optimist Benjamin (do 12 let). Starší (David, Nikol, Ota a Veronika) se utkají se třemi stovkami soupeřů z 15 zemí (AHO, AUT, BEL, CZE, DEN, ESP, FRA, GBR, GER, HUN, NED, SIN, SLO, SUI, SWE), mladší (Lucie K. a Lucie M. a Šimon) budou bojovat se 150 závodníky své kategorie taktéž z 15 zemí (AUT, BEL, CZE, DEN, FRA, GBR, GER, GRE, HUN, KEN, NED, SIN, SLO, SUI, SWE). Ten, kdo si s přihláškou nepospíšil, musí už zůstat doma, neboť maximální počty závodníků byly naplněny (300 starších a 150 mladších) a v obou kategoriích čeká ještě zástup náhradníků. Oproti některým předcházejícím ročníkům mezi přihlášenými zcela chybí čeští cadeti. Reportáž z průběhu závodu najdete na našem serveru http://cadetclass.cz alias http://optimistclass.cz. Boris

2011-05-26 Výkonný výbor Českého svazu jachtingu na svém květnovém jednání schválil nominace ALT Optimist na MEJ a MSJ 2011

Výkonný výbor Českého svazu jachtingu na svém květnovém jednání schválil nominace ALT Optimist na MEJ a MSJ 2011, bez jakéhokoliv finančního příspěvku pro nominované. Boris

4) Nominace na mezinárodní závody

VV schválil nominaci ALT Optimist na MEJ, které se bude konat 2. - 10. 7. 2011 v Portugalsku, následovně:

chlapci

Jakub Halouzka

David Bezděk

Šimon Mareček

Ota Dvořák

dívky

Nikol Staňková

Kristýna Šugárová

Adéla Cvachová

Vedoucí výpravy: Ing. Vladimír Dvořák

VV schválil nominaci ALT Optimist na MSJ, které se bude konat 28. 12. 2011 - 8. 1. 2012 Nový Zéland, následovně:

Veronika Živná

Vedoucí výpravy: MUDr. Boris Živný

Oba závody jsou bez příspěvku MŠMT.

2011-05-22 Fotogalerie / عرض الصور / Photogallery Optimist Coaching Clinic & 19th Qatar International Regatta (Sail the Gulf) 2011 - aktualizace / التحديث / update

foto Boris Živný - 15.2.2011, 19th Qatar International Regatta (Sail the Gulf), Doha, Qatar

foto Boris Živný - 16.2.2011, 19th Qatar International Regatta (Sail the Gulf), Doha, Qatar

2011-05-09 Úspěch našich závodníků na pohárové regatě z kalendáře IODA - South East European Open Optimist Cup (SEEOOC), 5.-8.5.2011, Palić, Srbsko - souhrnná zpráva

O uplynulém prodlouženém víkendu proběhl v nádherném v srbském lázeňském městečku Palić svého druhu jedinečný pohárový závod z kalendáře IODA (International Optimist Dinghy Association). Možnosti poměřit své síly s velkou mezinárodní konkurencí 70 závodníků z 8 zemí a pod dohledem přísné mezinárodní jury akreditované IODA ve vzdáleností vůbec nebližším závodě odpovídajícím IODA standardům, jen pouhých 500 km po dálnici z Brna, využili, bohužel, jen dva čeští optimisté: Martin Kmenta (1999, CZE 432) a Veronika Živná (1998, CZE 70). Sportovní úroveň závodu předčila očekávání a nepochybně se na ní podepsala nejen obrovská snaha pořadatelů z JK Gemax a z JK Palić, ale také nebývale aktivní mezinárodní jury. Závodnímu poli dominovali jachtaři z Maďarska, kteří zaslouženě vyhráli nejen většinu individuálních cen, ale zvítězili také v hodnocení týmů. Absolutním vítězem se ovšem stal Černohorec Ivan Pušić. Také naši závodníci potěšili velmi dobrými výsledky: Veronika se umístila v celkovém pořadí mezi 70 závodníky na nádherném 19. místě a v odděleném hodnocení dívek byla 9. z 28. Martin obsadil v celkovém pořadí pěkné 29. místo a mezi 24 chlapci do 12 let obsadil výborné 5. místo. Závodilo se v proměnlivém větru od 6 do 12 kts s poryvy až do 16 kts na pro nás méně obvyklé 2-kolové trati se 3 stoupačkami, 2 zaďáky zakončenými bránami a jedním raumem. O pořadí se rozhodovalo hlavně na stoupačkách. V Palići jsme ovšem jen nezávodili. Zbyl čas i na trénink techniky jízdy našich zkušených závodníků a také na trénink základů plachtění Veroničiny 6-leté sestry Kateřiny, která využívala slabý vítr ke svému otrkávání na optimistu. Zvláštním zpestřením byl pro naše děti trénink základů řízení a manévrů s motorovým člunem a nácvik základních záchranářských dovedností na vodě; kdo ví, kdy se jim to může hodit. Zájezd do Srbska byl neobyčejně vydařenou akcí. Prostředí zde bylo klidné a vlídné, na každém kroku jsme cítili, že jsme zde vítáni. V neposlední řadě stojí za zmínku rekordně nízké náklady potřebné na celou akci. Kromě cesty a benzínu do motorového člunu jsme zde zaplatili již jen startovné ve výši 2x 10 (slovy deset) EUR, za které jsme dostali ubytování pro 2 závodníky a 3 členy doprovodu ve dvoupokojovém apartmánu s kuchyňkou a příslušenstvím, celodenní stravu (3 jídla) pro závodníky i doprovod, trička s upomínkou na regatu pro děti i dospělé a ještě volný vstup do zoologické zahrady. Utráceli jsme tak jen za zmrzlinu a kávu. Kdo s námi do Srbska nejel, určitě prohloupil.

2011-05-03 South East European Open Optimist Cup, 5.-8.5.2011, Palić, Srbsko

Poměřit své síly se závodníky z pro nás jachtařsky méně známých zemí se do Srbska vydá Martin Kmenta a Veronika Živná. Pokud se k nám někdo z Čechů chce přidat, ozvěte se mi na telefon +420 603 740 167 nebo e-mailem na zivny@neurocentrum.cz. Budeme mít s sebou motorový člun a koučing a servis dětí na vodě bude zajištěn. Po domluvě můžeme vzít s sebou i závodníka bez rodičů.

2011-04-30 Fotogalerie / عرض الصور / Photogallery Optimist Coaching Clinic & 19th Qatar International Regatta (Sail the Gulf) 2011 - aktualizace / التحديث / update

Na letošní Velikonoční regatě na Braassermermeer byla použita technická novinka pro pořízení videozáznamu z ptačí perspektivy, minikamera umístěná na dálkově ovládaném minivrtulníku. Podívejte se na toto zajímavé video. Boris

2011-04-26 Další zpráva z velikonočního soustředění optimistů s The Czech Sailing Academy (CSA) v Holandsku

V trénování na jezeře IJsselmeer poblíž malebného městečka Medemblik jsme pokračovali až do čtvrtka 21.4.2011. V Medembliku nás po celou dobu našeho pobytu provázelo takřka letní počasí s teplotami na místní poměry v tomto ročním období nezvykle šplhajícími vysoko nad 20°C. Vítr byl sice převážně slabý, mezi 6-10 kts, zato však stálý a roztažený rovnoměrně po celé širé hladině, takže ideální k trénování techniky jízdy. Pěkně foukat začínalo až kolem 11. hodiny, a tak jsme nemuseli vstávat příliš brzy a měli jsme dostatek času na ranní běh, strečink a posilovací cvičení. V podvečer jsme se vždy spojili s našimi tréninkovými partnery ze Skandinávie ke společným "green fleet" rozjížďkám. Slunce v Holandsku zapadá cca o 2 hodiny později než u nás doma, přestože čas je zde stejný, tedy středoevropský čas (GMT+1). To bylo moc prima, protože jsme trénink mohli bez problémů protáhnout až do půl sedmé večer. K večeru vítr sílil na 10-14 kts a tvořily se pro zdejší revír typické vlny ve kterých se skvěle trénovala práce s plachtou na bočních a zadních kurzech. Denně jsme na vodě odpracovali poctivých 6-7 hodin intenzivního tréninku s krátkými přestávkami na občerstvení na vodě. 3 závodníci na jednoho trenéra se ukázalo jako ideální poměr pro pilování technických dovedností a zejména korekci specifických chyb jednotlivých závodníků. Měli jsme také mnoho příležitostí zkoušet a porovnávat různý trim v různě silném větru a v různých vlnách. Vzhledem k plánovanému čtvrtečnímu přesunu na Braassermermeer jsme museli oželet obvyklou večerní relaxaci v bazénu s tobogánem a věnovat se balení lodí, motorového člunu a veškerého vybavení k přesunu do dějiště Velikonoční regaty.

26th Magic Marine International Easter Optimist Regatta 2011 se tradičně koná na jezeře Braassermermeer, které se nachází nedaleko amsterodamského letiště Schiphol. Jezero není velké, rozlohou odpovídá přibližně naší největší Novomlýnské nádrži u Pavlova. To je však jediné, co je srovnatelné. Je to větrný revír se skvělou infrastrukturou a dokonalým klubovým zázemím s výbornými razhodčími. Již od příjezdu s naloženými vleky byla patrná nápadně dobrá organizace velké akce s účastí 222 závodníků z 11 zemí. České zastoupení bylo na této regatě poprvé. Byli jsme překvapeni složením závodníků přihlášených do této regaty. Ze všech zemí zde byli jen špičkoví závodníci vybraní na základě národních eliminací. Byly zde opravdu mimořádně silné týmy z domácího Holandska, sousední Belgie a Německa, ale i z Velké Británie, Irska a Portugalska a také ze Skandinávie - z Finska, Norska a Švédska (s Nory a Švédy jsme se již znali z Medembliku), bylo zde ale také početné reprezentační družstvo až z USA. Naši tři závodníci tu byli tak trochu jako "exoti" - jediní ze země bez moře, kde je jachting okrajovým sportem. Když jsme zjistili, s kým tu budeme měřit své síly a dovednosti, neubránili jsme se obavě z drtivé prohry. Regata byla rozvržena do 4 dnů, závodníci byli rozlosováni do 6 barev po 37, společně potom startovalo vždy 74 lodí, tedy vždy 3 starty různě poskládaných skupin po sobě. Jezdily se cca hodinové dvoukolové rozjížďky na lichoběžníkové trati s karuselem a dlouhou stoupačkou do cíle. Z plánovaných 8 kvalifikačních rozjížděk se jich odjelo 6: 2 v pátek odpoledne, tři v sobotu a jedna v neděli. Vítr byl převážně slabý až středně silný od 5 do 15 kts. Po celou dobu bylo nebe azurové a teploty letní, zvláště v neděli, kdy až do 15:30 bylo téměř absolutní bezvětří a zmáhající horko vyhnalo děti ke koupání v jezeře. To zde podle slov organizátorů při této regatě v její 25-leté historii prý ještě nebylo. I v neděli ale nakonec podle předpovědi vítr přišel a odjela se sice jen jedna, zato však moc pěkná, večerní rozjížďka všech 3 skupin. V kvalifikační části se škrtal výsledek nejhorší rozjížďky a závodníci potom byli rovnoměrně rozděleni do 3 flotil: zlaté, stříbrné a bronzové. Naši závodníci si v kvalifikační části závodu vedli nad očekávání dobře a svým daleko zkušenějším a vyježděnějším soupeřům byli důstojnými partnery. Veronice a Radkovi unikla stříbrná skupina o pouhé 4, resp. 8 bodů. ProVeroniku bylo osudové (a ve svém důsledku i velmi poučné) přehlédnutí uděleného BFD, kterým si vysloužila DNE a tím posléze ztrátu cenných 15 bodů. V pondělí se jely již jen 2 finálové rozjížďky. Všichni Češi jezdili s bronzovou skupinou. Bodovali všichni. Nejlépe si vedl Radek, který hlavně díky 3. místu v jedné z finálových rozjížděk nakonec vybojoval 5. místo ve své skupině a skončil celkově 153., Veronika se umístila jen 4 místa za Radkem, tedy na 9. místě v bronzové skupině, celkově 157. I Mario ve finále zabojoval a posunul se na konečné 60. místo ve skupině a 208. místo v celkovém pořadí z 222 zúčastněných závodníků. První 3 místa ve zlaté finálové skupině obsadili domácí závodníci, nejúspěšnějším národním týmem byli Irové. Vzhledem, k náročnosti závodu jsme byli s výsledky našich svěřenců spokojení. Sportovní úroveň závodu byla přinejmenším srovnatelná s Mistrovstvím Evropy (alespoň jak jsme ji zažili vloni v Polsku), organizace závodu byla dokonalá, trať náročná a vždy skvěle postavená. Speciální zmínku zaslouží práce mezinárodní jury. Takovou aktivitu rozhodčích jsme dosud nikde neviděli (dokonce ani letos v únoru v Kataru). Penalizace byly velmi časté a práh pro jejich udělení byl položen velmi nízko. Mnoho penalt bylo uděleno během startovní procedury a krátce po startu a také při objíždění značek. Starty byly, podobně jako na U4S, charakteristické tím, že lodě v poslední minutě byly na čáře bez jakéhokoliv "pronešení" pod čáru, jaké vídáme na méně kvalitních velkých regatách třeba v Itálii nebo na Balkáně, o našich domácích regatách nemluvě. Opakované starty s černou vlajkou byly spíše pravidlem a mnoho lodí odjíždělo s BFD. Také naši závodníci si všichni BFD vysloužili (byli za to pochváleni, protože konečně jsme dosáhli toho, že se snaží udržet na startu v první řadě). Na trati bylo závodní pole velmi kompaktní a bojovalo v těsném kontaktu od startovní až po cílovou čáru.

Mario, Radek a Veronika mají za sebou 10 dnů poctivé dřiny na vodě, spoustu nových zkušeností a úžasných jachtařských zážitků.

2011-04-20 Průběžná zpráva z velikonočního soustředění optimistů s The Czech sailing Academy (CSA) v Holandsku

V pátek 15.4.2011 odcestovala trojice optimistů (Mario, Radek a Veronika) na první letošní společnou akci organizovanou The Czech Sailing Academy (The CSA, NeuroCentrum Group) do Holandska. V rámci 10-denního pobytu v „zemi tulipánů“ mají v plánu absolvovat dvě prestižní a skvěle obsazené mezinárodní regaty a hlavně trénovat v „jachtařském ráji“ na jezeře IJsselmeer.

Soustředění se po dnešku dostane do své poloviny. První dva dny (16.-17.4.2011) se závodníci zúčastnili prvního závodu tradiční série United 4 Sailing (U4S) v Medembliku na IJsselmeer, kde se utkali s polem 166 optimistů z 6 různých evropských zemí. Foukal velmi slabý vítr 5-6 kts, který našim zrovna nesvědčil, o čemž vypovídá jejich umístění, nicméně je třeba připomenout, že na tuto regatu se nehlásí rozhodně žádní začátečníci a tak konkurence byla opravdu trvdá. Radek obsadil 99. místo, Veronika 110. a Mario 156. místo.

V neděli 17.4.2011 hned po závodu jsme pokračovali ještě 2-hodinovým tréninkem. Regulérní trénování zahrnující fyzickou přípravu, strečink, cca 6 hodin praktického tréninku na jezeře zakončený denním cvičným závodem a večerní teorii jsme ovšem zahájili až v pondělí. Cvičné rozjížďky trénujeme v poli 48 lodí spolu se závodníky z Norska, Švédska a Holandska, kteří tu s námi budou trénovat až do čtvrtka 21.4.2011, kdy se všichni večer po tréninku přesuneme na asi 80 km vzdálené jezero Braassemermeer k účasti na slavném 4-denním velikonočním závodu 26th Magic Marine International Easter Optimist Regatta 2011. Na této regatě z kalendáře IODA s letitou tradicí se závodníci z České republiky objeví vůbec poprvé. Setkají se zde s více než dvěma stovkami zkušených závodníků z asi 10 různých zemí. Na stránkách http://optimistclass.cz přineseme po návratu souhrnnou zprávu a fotografie z naší holandské mise.

2011-04-13 Již pozítří se vydávají tři závodníci s The Czech Sailing Academy (CSA) závodit a trénovat do Holandska

V pátek 15.4.2011 se vydává trojice optimistů (Mario, Radek a Veronika) na první letošní společnou akci organizovanou The Czech Sailing Academy (CSA) do Holandska, kde absolvují dvě prestižní a skvěle obsazené mezinárodní regaty a také potrénují na jezeře IJsselmeer.

V Holandsku pobudou na vodě rekordních 10 dnů. První dva dny (16.-17.4.2011) zahájíme soustředění účastí v prvním závodu tradiční série United 4 Sailing (U4S) v Medembliku na IJsselmeer, na který je přihlášeno 170 závodníků z 6 evropských zemí. V Medembliku po regatě zůstaneme a budeme na IJsselmeer trénovat další čtyři dny. Potom se přesuneme na jezero Braassemermeer k účasti na slavném 4-denním velikonočním závodu 26th Magic Marine International Easter Optimist Regatta 2011. Na této regatě z kalendáře IODA s letitou tradicí se závodníci z České republiky objeví vůbec poprvé. Setkají se zde s více než dvěma stovkami zkušených závodníků z asi 10 různých zemí. Na stránkách http://optimistclass.cz budeme přinášet průběžné zprávy a fotografie z této holandské mise. Boris

2011-04-11 Na webových stránkách IODA bylo publikováno vypsání Mistrovství světa 2011, Napier, New Zealand

2011-04-03 Jak se trénuje v Hong Kongu - Race Training v HHYC & Middle Island Regatta 2011 (RHKYC), Hong Kong - reportáž - den 10 (3.4.2011)

Neděli 3.4.2011 jsme zahájili brzkým budíčkem, již v 6:00, abychom stihli dojet přes celé město do RHKYC na 9:00. Navíc jsme museli počítat s tím, že v centru při přestupu z jednoho autobusu na druhý můžeme zabloudit. Vyjeli jsme s časovou rezervou již v 7:00, ale nakonec cesta probíhala hladce a nad očekávání rychle. V klubu jsme byli už v 8:00. V klidu jsme se převlékli a ostrojili loď. Postupně jme se sešli s celým týmem závodníků z HHYC. Na vodu závodníci vypluli asi v 9:30 do zlověstného bezvětří. Během jejich přesunu do závodního prostoru a následného čekání na vítr jsme s Markem postupně naložili všechny manipulační vozíky a obaly od materiálu (od 8 optimistů a 6 laserů) a převezli je motorovým člunem na protější břeh, kam se po závodě měly přesunout všechny lodě z HHYC, aby je zde bylo možné naložit na nákladní auta a odvézt zpátky do klubu. Ve dvou to byla docela dřina. Velmi slabý vítr do 5 kts se objevil až v poledne. Pořadatelé ihned využili chabé příležitosti odjet třetí rozjížďku, aby mohl být výsledek závodu započítán do rankingu. Rozjížďka se jela na zjednodušené trati sestávající z dlouhé stoupačky a dlouhého zaďáku. Dostat se k závětrné bóji přes předoboční proud byl opravdu oříšek i pro nejzkušenější závodníky. V těchto podmínkách se Verče podařilo dojet na 17. místě. Po dokončení třetí rozjížďky se ještě asi hodinu a půl čekalo na vítr na vodě při vyvěšené vlajce AP, ale vítr nepřišel a závod byl proto předčasně ukončen. Závodníky jsme motorákem přetáhli do prostoru před RHKYC, odkud dopluli na pláž naproti klubu, kam jsme již dříve připravili manipulační vozíky a obaly na materiál, a pomohli všem z vody. Následovalo mytí a zabalení lodí, sbalení plachet, takeláže a deskového materiálu a příprava toho všeho k transportu do Hebe Haven. Potom jsme všechny převezli motorákem zpět do ostrovního klubu k osprchování, převléknutí a vyhlášení výsledků. Dnešní výsledek Veroniku posunul na celkové 14. místo ve 32-členné flotile. Naši kluboví kolegové a kamarádi trénující s námi v HHYC dopadli v celkovém pořadí takto: Nathan dnešním 4. místem obhájil prvenství v závodě, Vira dnešní 18-ka odsunula na z 5. příčky po včerejšku na 8. místo, Tarun skončil 17., Avanti byla v celkovém pořadí až 20. a Marian 21. Pro nás následovala cesta do hotelu, večeře a balení. Ve 22:00 nám Marek přivezl do hotelu trubku s plachtami a po vyřízení několika formalit už nezbylo nic, než se rozloučit. Zítra se vracíme letadlem přes Moskvu domů.

2011-04-02 Jak se trénuje v Hong Kongu - Race Training v HHYC & Middle Island Regatta 2011 (RHKYC), Hong Kong - reportáž - den 9 (2.4.2011)

V sobotu 2.4.2011 jsme si konečně, poprvé od začátku našeho pobytu v Hong Kongu, mohli trochu přispat. Vstávali jsme až v 8:30 tak, abychom se v 9:30 mohli sejít s Markem v lobby našeho hotelu Regal Riverside a vydat se společně na Middle Island do RHKYC. Cesta nám trvala asi 1 a 3/4 hodiny. Přejeli jsme o zastávku dál a tak jsme byli potěšeni, když jsme se mohli svézt autem s jedním z laseristů z HHYC, který náhodou zrovna projížděl kolem. Ostrojili jsme lodě, provedli předstartovní briefing na břehu s našimi 8 optimisty a 6 laseristy z HHYC a absolvovali velmi neformální oficiální zahájení Middle Island Regatty. Kromě optimistů a laserů se na regatě účastní i jiné lodní třídy s odpovídajícími handicapy. Optimistů je nejvíce, 32 "kousků" s plachtami HKG, IND, GBR a CZE. Na vodu se vyplouvalo asi ve 13:00 a závodníci měli co dělat, aby ve slabém větru dopluli o 3 zátoky dále, kde byl start. Naše jsme kus cesty popotáhli za motorovým člunem. První startovaly nejrychlejší lodě, optimisti startovali jako poslední. Trať pro optimisty byla dvoukolová - karusel a lichoběžník. Od začátku byl vítr slabý, jen 8 kts, ale co hůř, během odpoledne ještě slábnul až na pouhé 2 kts. Optimisti vystartovali první rozjížďku až na 4. pokus. Ke slabému větru se přidaly nepravidelné vlny a silný proud, což nám moc nepřálo. I tak jsme se těšili v cíli z 1. místa Vira a 2. místa Nathana, Veronika dojela asi na 9. místě, jako 3. holka, což vypadalo slibně. 2. rozjížďka byla odstartována až napotřetí. Veronice se start vůbec nepodařil, a tak na první stoupačce se prokousávala dopředu s vypětím všech sil skoro z posledního místa. Zachránit se nedalo nic moc, protože vítr přeskakoval a slábnul, až se nakonec závěrečný zaďák na zkrácené trati dojížděl v bezvětří po proudu, který závodníky postupně provezl cílovou čárou. Nathan se dostal do cíle jako 3. a v průběžném pořadí je tak mezi optimisty vedoucím závodníkem, Vir dojel až 11. a Verča skončila na 18. místě. V celkovém pořadí stačily Veronice výsledky na velmi slušné 12. místo. Naděje vkládáme do škrtačky, pokud se ovšem zítra odjedou všechny 3 plánované rozjížďky. Cesta domů, částečně v doprovodu Marka, nám trvala zas nějakých 90 minut. Končím s psaním a jdu spát, zítra vstáváme už v 6:00 a budeme cestovat přes centrum Hong Kongu tentokrát již sami bez doprovodu.

2011-04-01 Jak se trénuje v Hong Kongu - Race Training v HHYC & Middle Island Regatta 2011 (RHKYC), Hong Kong - reportáž - den 8 (1.4.2011)

Pátek 1.4.2011 byl již od rána ve znamení velkého stěhování. Během dopoledne bylo potřeba přepravit 8 lodí Optimist a 6 Laserů vč. desek, kulatin a plachet a motorový člun z HHYC na druhý konec města do několik desítek kilometrů vzdáleného RHKYC (Royal Hong Kong Yachting Club), kde se bude o víkendu konat regata (Middle Island Regatta). K mému velkému překvapení jsme nakládku zvládli během hodiny. Vše se vešlo na tři nákladní automobily: na jednom byl motorák, ve skříni druhého všech 8 Optimistů a na korbě třetího všech 6 laserů. V kabinách jsme se dopravili i my: 2 trenéři a 3 závodníci (Verča a dva indičtí kluci). Nakládka probíhala za pomoci těžké techniky, težkotonážního vysokozdvižného vozidla a autojeřábu. Cesta přes centrum Hong Kongu trvala cca dalších 1,5 hodiny, složení materiálu na městské pláži bylo ale hotové za 30 minut. Pomohl nám Nathan (HKG), který přijel na pláž před RHKYC rovnou ze školy. Nejzajímavější byla závěrečná fáze transportu. Protože RHKYC leží na ostrově, kam se dá dostat jen lodí, museli jsme všechny závodní lodě přeplavit po vodě. Lasery jsme převáželi za motorákem ve dvou svazcích po 3 lodích na sobě i s manipuláky, Optimisty potom jako vláček s veškerým materiálem umístěným v lodích a s manipulačními vozíky pod loděmi, všechny lodě v obalech. Našinci to zní sice dost divoce, ale jak se ukázalo, byl to vyzkoušený a opakovaně praxí prověřený postup. Přeplavba, vytažení a postavení lodí zabraly další 2 hodiny. Na plánovaný trénink na "nové" vodě, kde se bude závodit, jsme se dostali až ve čtyři hodiny odpoledne. Trénovali jsme potom pilně 2,5 hodiny jen stoupačky a zaďáky. Celý den bylo azurové nebe bez jediného obláčku a přes 25°C. Ani moře se nezdálo být studené a vybízelo ke koupání, na to ale nebyl čas. Ze sprch jsme se vrátili do tmy. Následovala přeplavba kanálu mezi ostrovem a pevninou s klubovým převozníkem, stoupačka po sna 500 strmých schodech na zastávku autobusu a potom asi 1,5 hodinová cesta autobusy přes celý Hong Kong s jedním přestupem do čtvrti Sha Tin, kde bydlíme. Doprovázel nás Marek, bez jehož pomoci bychom domů nejspíš netrefili. Velmi jsme byli potěšení tím, že si s námi hned domluvil schůzku na sobotu dopoledne v lobby našeho hotelu. Máme o starost méně. První rozjížďka by se zítra měla startovat až ve 14:00. Ještě připojím pár našich dojmů z Hong Kongu: město je velmi rozmanité, jedna čtvrť se nepodobá druhé, je velmi členité jak půdorysně, tak i výškově, samý most a tunel, kopce, z nichž nejvyšší dosahují až do výšky přes 800 metrů, hustě porostlé bujnou vegetací, oddělují jednotlivé části města tak, že každá působí jako samostatný celek, najdete tu vše, na co si jen vzpomenete, město je velmi velmi zelené, městská zeleň je perfektně udržovaná, všude je spousta kvetoucí vegetace, je tu všude velmi čisto, na zemi nenajdete ani papírek, dokonce i listí, které občas spadne z nějakého stromu, nevydrží na zemi déle než několik hodin, všude je spousta veřejných sportovišť, která jsou všem otevřená zdarma, ve všech je sociální zázemí vč. sprch, taktéž zdarma, stadióny jsou uměle osvětlené a přístupné všem až do 22:00, na každém rohu jsou veřejné toalety, čisté a nikde se nic neplatí. Hlavní pocit z tohoto velkého asijského města je ale ten, že tu všechno funguje a věci jsou vymyšlené hlavou. Myslím, že je to dobré místo nejen pro jachting, ale i k žití. A ještě něco, posuzováno evropskými měřítky, je tu levně.

2011-03-31 Jak se trénuje v Hong Kongu - Race Training v HHYC & Middle Island Regatta 2011 (RHKYC), Hong Kong - reportáž - den 7 (31.3.2011)

I ve čtvrtek 31.3.2011 jsme vstávali ráno dříve než obvykle, abychom byli již v 9:30 na atletickém stadionu v Sai Kung. Čtvrteční program atypicky začínal právě tady strečinkem, během a posilováním. Před polednem jsme se autobusem přesunuli do Hebe Haven Yachting Club. Na vodu jsme šli až v poledne, což nevadilo, protože dopoledne nebyl vítr. Odpoledne bylo slunečné a teplé, přes 22°C, vítr 6-12 kts, velmi široké nízké táhlé vlny. Trénování na vodě jsme zahájili cvičením techniky obratů, na které navázaly individuální a týmové hry na vodě. Soutěžení dívek proti chlapcům se opět osvědčilo a dostalo děti do varu. Následovaly starty a cvičné rozjížďky na atypických tratích s důrazem na správné objíždění značek a rozjížďky s handicapem pro vedoucí závodníky v podobě otáček 720° a 360°. Ukázalo se, že je to skvělý způsob, jak udržet pole našich 4 závodníků (3 IND a 1 CZE) těsně pohromadě s tím, že jsme tak cvičili hlavně osobní souboje na stoupačkách, zaďácích a při objíždění značek. Na závěr 4,5-hodinového praktického tréninku děti jezdily na cvičné trati připomínající svým uspořádáním již trať, která bude na víkendovém závodu. Po návratu na břeh následovalo odsolení materiálu a balení. V klubu již byli i optimisté a laseristé z HKG a všichni společnými silami připravovali materiál k pátečnímu dopolednímu transportu do Royal Hong Kong Yachting Club na Middle Island, místa konání víkendového eliminačního závodu. Na zítra je v plánu dopoledne přesun materiálu a odpoledne již trénink na nové vodě, kde se o víkendu pojede závod. Večeře v japonské restauraci Ajisen Ramen v areálu nákupního centra v Sha Tin se pro nás stala již malou tradicí. Byl jsem ten večer už nějak zmožený, a tak jsem psaní této reportáže odložil až na páteční ráno.

2011-03-31 Jak se trénuje v Hong Kongu - Race Training v HHYC & Middle Island Regatta 2011 (RHKYC), Hong Kong - reportáž - den 7 (31.3.2011)

Středa 30.3.2011 začala časnějším budíčkem, protože v klubu jsme měli sraz již v 9:30. Nejdříve jsme sepsali přihlášky na víkendovou eliminační Middle Island Regatta a následovaly videorozbory záznamů pořízených v úterý. Mezitím ustal déšť a zbyly po něm jen lehké přeháňky, které nás potom provázely ještě celé dopoledne. Následoval 5-hodinový praktický trénink na moři. Podmínky byly příznivé: 18°C, polojasno až zataženo, občasné přeháňky, středně silný vítr 12-18 uzlů, dlouhé široké nízké vlny. Trénovali jsme nejdříve techniku, zejména jsme věnovali pozornost objíždění závětrné značky s obratem. Zpestřením tréninku byl nepochybně team racing dívek proti chlapcům. Děti si při tom nejen užily spoustu legrace, ale hlavně pilovaly techniku při nesčetných obratech a manévrech a také si zkoušely různou taktiku omezování soupeře. Obě družstva byla velmi vyrovnaná a vzájemné souboje nemilosrdné. Během dne jsme absolvovali bezpočet startů a cvičných rozjížděk s permanentní korekcí techniky a taktiky přímo na trati. Veronika dopoledne měla nauseu a ne a ne se dostat do kondice. Nakonec stačilo jednoduché minutové reflexní uvolnění zablokované krční páteře a rázem bylo vše jinak. Po neplánované koupeli se potom zcela probudila a podávala velmi slušné výkony. Náš tým 3 IND + 1 CZE tvoří skvělou tréninkovou skupinu (děti se znají už ze společného tréninku a závodu letos v únoru v Qataru). Po odsolení lodí, závodníků i trenérského týmu jsme odjeli domů a hurá na večeři za dalšími kulinářskými specialitami (rozhodli jsme se konzervativně znovu pro japonskou kuchyni). Atletickou přípravu jsme odložili na zítřejší ráno, tedy na začátek zítřejšího tréninkového programu. Jedeme dál!

2011-03-29 Jak se trénuje v Hong Kongu - Race Training v HHYC & Middle Island Regatta 2011 (RHKYC), Hong Kong - reportáž - den 5 (29.3.2011)

V úterý 29.3.2011 ráno jsme se v klubu sešli s našimi indickými kamarády, Avanti a Virem, se kterými jsme se poprvé poznali před více než měsícem v Doha v Qataru. Tréninková skupina se tak rozrostla na čtyři optíky. Na vodu jsme vyjeli v 10:00. Celý den bylo opět polojasno a zataženo, relativně teplo, nějakých 18°C a foukalo málo, 5-12 uzlů. Přestože jízda ve slabém větru zdaleka nepřináší takové vzrušení jako jízda v silném větru, ukázalo se, i v takových podmínkách trénink potřebujeme. Byla to především dokonalá zkouška trpělivosti a schopnosti maximálního soustředění. Veronika v ní obstála jakž takž, ale na zkušenějšího Vira se jen jen dotahovala. Objevili jsme mj. závažné nedostatky v taktice najíždění na závětrnou značku. V dnešních klidných podmínkách byl dostatek času na všetečné otázky všech zúčastněných, na které Marek trpělivě odpovídal. Došlo i na rozjížďky bez kormidel a na závody po větru pozadu. Marek velmi oceňoval, že včerejší nácvik obratů padl u Veroniky na úrodnou půdu a potěšil konstatováním, že se rychle učí. Pro Veroniku však bylo daleko cennější vyjádření Vira, když směrem k Markovi prohlásil: "She sails much better than in Doha!" 5,5 hodiny práce na vodě bylo po relaxační koupeli završeno 1,5 hodinovým protahováním, posilováním a vytrvalostním během na atletickém stadionu v Sai Kung. Debriefing jsme si nechali na zítřejší ráno, kdy se sejdeme v klubu o 1/2 hodiny dříve. Musíme také sepsat přihlášky na víkendovou eliminační regatu (Middle Island Regatta), kterou pořádá Royal Hong Kong Sailing Club. Další průběh už byl stereotypní: autobusem do hotelu, z hotelu na prima baštu, tentokrát v dobré japonské restauraci, a zpátky do hotelu, učit se do školy, vyčůrat, vyčistit zuby a spát. K mým denním (vlastně nočním) "povinnostem" patří ještě zatřídit fotodokumentaci, sepsat poznámky ze stáže, připravit metodiky, napsat reportáž, vyřídil e-maily, dát dobíjet veškerou techniku, ... a jít konečně do postele. Zítra vstáváme už v 6:30.

2011-03-28 Jak se trénuje v Hong Kongu - Race Training v HHYC & Middle Island Regatta 2011 (RHKYC), Hong Kong - reportáž - den 4 (28.3.2011)

Zpráva z pondělí 28.3.2011 bude stručná. V 9:30 na vodu za polojasného teplého (kolem 20°C) počasí za slabého větru 6-10 uzlů, v 16:30 z vody. Mezi tím 5 hodin poctivého tréninku ve dvou, jen Veronika s Tarunem (IND). Individuální trénink jsme zaměřili hlavně na nácvik techniky obratů a objíždění bójí, stoupačky s předem určeným počtem obratů a práci s plachtou na zadních kurzech. Pořídili jsme spoustu videoklipů, které jsme po obstarání lodí při podvečerním debriefingu podrobně analyzovali, "step by step". Potom jsme ještě prohlíželi záznamy jízdy špičkových závodníků z Markova archivu a učili se podle nich, co musí ještě Verča a Tarun na své technice jízdy zlepšit. Za dobrou práci náleží odměna, a tak jsme podle Veroničina přání zašli na večeři do rybí restaurace a vynikající rybu na čínský způsob. Moc jsme si pochutnali a tak doufám, že se Verča bude při tréninku snažit i v dalších dnech, abychom měli důvod si tento kulinářský zážitek zopakovat. Proti Evropě jsou v Hong Kongu ceny v restauracích ale i v potravinářských obchodech neuvěřitelně nízké, a tak se s výběrem jídla nemusíme opravdu nijak omezovat. Už během odpoledne se nám na vodu telefonicky ozvali rodiče Vira a Avanti, kteří do Hong Kongu přicestovali z Indie se zastávkou v Pekingu.

2011-03-27 Jak se trénuje v Hong Kongu - Race Training v HHYC & Middle Island Regatta 2011 (RHKYC), Hong Kong - reportáž - den 3 (27.3.2011)

V neděli 27.3.2011 jsme již z hotelu do klubu cestovali veřejnou dopravou sami. Pro nezasvěceného tu veřejná doprava vypadá na první pohled hodně zmatečně, ale její systém je ve skutečnosti téměř dokonalý a funguje spolehlivě. K cestě do klubu používáme 2 autobusové linky, jednu pravidelnou, "dabldekr" 89X, která jezdí podle pevného jízdního řádu, a na ni navazující nepravidelně jezdící minibus A1. Ona nepravidelnost znamená, že mikrobusy nemají žádný jízdní řád, zastavují jen na znamení a to jen tehdy, pokud mají ze 16 míst své kapacity dostatečný počet volných. Ty plné, pokud nikdo z cestujících nechce vystupovat, projíždějí bez zastavení. Pokud se na zastávce začnou hromadit cestující, které projíždějí mikrobusy nepoberou, informují jejich řidiči rádiem dispečink, který na trasu vysílá další a další vozy, dokud není poptávka zcela uspokojena. Díky tomuto systému je cestování minibusy vůbec nejrychlejší způsob dopravy po městě. Minibusů je tu asi tolik, jako žlutých taxíků v New Yorku, jsou prostě všude. Asi nejtěžší je se ve městě vyznat. Nápisy jsou sice většinou dvojjazyčné, ve znakové kantonštině a v angličtině psané pro nás normální latinkou, ale názvy jsou si tak podobné, že ani podle těch anglických transskriptů se orientovat téměř nejde. My třeba jezdíme ze čtvrti Sha Tin do oblasti Sai Kung. Přestup z jedné linky na druhou je ve velmi komplikovaném dopravním uzlu. Orientaci nám ještě ztěžuje skutečnost, že se tu jezdí vlevo a že jednotlivé směry jsou od sebe oddělené zelenými pásy, zdmi a ploty. Musíme proběhnout od zastávky jednoho autobusu k zastávce druhého spletí uliček, průchodů a podchodů. Je to opravdu náročné na orientační talent, ale společnými silami jsme to s Verčou, pravda s velkou dávkou nejistoty, zvládli. Doprava tu jezdí velmi svižně a na nikoho nečeká. Zeptat se řidiče, zda opravdu jede tam, kam potřebujete, je možnost čistě teoretická. Většinou řídí Číňan, který nerozumí anglicky, a tak se jen usměje a zavře dveře, buď Vám před nosem nebo Vám za zády, případně ještě něco prohodí kantonsky, aby se neřeklo. Když se ale systém člověk naučí, tak zjistí, že funguje skoro dokonale a je neskutečně rychlý. Během jízdy potom člověk musí přesně vědět, kam jede a místo musí s dostatečným předstihem poznat, což je v bohaté místní zeleni, natož po tmě, docela oříšek, aby včas před zastávkou (o jejíž existenci musí všem vědět) stihl dostatečně včas stisknout zvonek nebo přes celý vůz zařvat: "Bus stop!". Červené světlo nebo vztyčená levice řidiče potvrdí, že Vás řidič vzal na vědomí. Celý systém zrychlují elektronické předplacené karty Octopus, kterými se platí jízdné ve všech prostředcích hromadné dopravy v Hong Kongu bez ohledu na provozovatele podobným způsobem, jako jsou bezdotykové turnikety v lyžařských střediscích třeba v Rakousku. Dobíjí se všude možně, jen ne ve vozech MHD. Řidič bedlivě sleduje, kdo z nastupujících pasažérů se "začekoval" a hříšníky, kteří tak neučinili, okamžitě přiměje zaplatit. Veřejná doprava je tu relativně levná, děti jezdí za polovic a senioři nad 70 let zadarmo. Přestože je tu na malém prostoru více než 7 miliónů lidí (z nich cca 5 miliónů Číňanů, 1,5 milionu "bělochů" a cca půl milionu Filipínců), autobusy nejsou nacpané a zpravidla všichni sedí (v minibusech se ani stát nesmí). Minibusy mají ještě jednu specialitu, tachometr pro pasažéry, který ukazuje v každém okamžiku velkými číslicemi reálnou rychlost vozu. Má povolenou maximálně osmdesátku a pasažéři kontrolují sami její dodržování, což je v hornatém terénu, na kterém se město rozkládá, otázkou jejich vlastní bezpečnosti. Ale nechme již cestopisného vyprávění. V klubu jsme byli před 10. hodinou. Rychle jsme se připravili na vyplutí a odebrali se na cca hodinový (de)briefing s analýzou videozáznamů z předchozího dne, samozřejmě, jak jinak, v angličtině. Bylo to velmi poučné a jak se později ukázalo, na Veroniku to mělo obrovský výchovný účinek. Ještě s sobotu večer se hádala, že vyvažuje jak divá a že to víc nejde, a hle, dnes se pravda na videu ukázala. Opravdu moc se před ostatními styděla. Na její technice jízdy byla tato ranní analýza ohromně znát, chtěla si totiž napravit reputaci a zaslouží za to velikou pochvalu. Po 11. hodině jsme vypluli, 4 optíci (CZE, 2 HKG a IND) a 3 lasery (3 HKG). Po celý den bylo "psí počasí" nebo jak říká Marek po polsku "barova pogoda". Zima s teplotou ne vyšší než 15°C a mírný déšť. Naštěstí ale nebylo bezvětří. Vítr byl slabý, jen 10-14 uzlů, ale stálý, a tak byla příležitost k trénování naklánění lodí na zaďáky, skluzu po krátkých vlnách a trpělivému sledování špiónků při stoupačkách. Na vodě jsme bez přestávky strávili asi 5,5 hodiny. Verče se dařilo, i když slabý vítr není zrovna její silnou stránkou, a v posledních dvou dlouhých rozjížďkách soustředěnou jízdou a dobrou taktikou dokonce předjela i Nathana, ke své radosti a jeho nelibosti. Jinak jsou ale s Nathanem (14-letý kluk Skotského původu) velcí kamarádi a jejich jízda někdy vypadá až jako "paralelní jachting". Nejen děti, ale i my na člunu jsme byli za celý den prochladlí, a tak jsme upustili od večerní atletiky a věnovali čas raději hodinové horké koupeli v klubových sprchách. Domů jsme dorazili asi v půl osmé večer a šli do města ochutnat zas jiné čínské lahůdky. Zítra nás čeká velmi individuální trénink. Budeme pilovat techniku obratů a objíždění značek jen s Tarunem. Hongkongské děti musí do školy a další parťáci z Indie, Vir a Avanti, se k nám připojí až v úterý 29.3.2011.

2011-03-26 Jak se trénuje v Hong Kongu - Race Training v HHYC & Middle Island Regatta 2011 (RHKYC), Hong Kong - reportáž - den 0 až 2 (24., 25. a 26.3.2011)

Ve čtvrtek 24.3.2011 dopoledne jsme se vydali za dalším jachtařským "dobrodružstvím". Z Prahy s Aeroflotem cca 12 hodin letu , s asi 3-hodinovou přestávkou v Moskvě, do Hong Kongu. Po 10 dnů tu bude Veronika trénovat v rámci své reprezentační přípravy na mistrovství světa LT Optimist 2011 a já zde při té příležitosti absolvuji stejně dlouhou praktickou trenérskou stáž s naším společným přítelem a koučem Markem Nostitz-Jackowským. Verča se tu seznámí s některými dalšími členy internacionálního družstva, se kterým bude v průběhu celého roku opakovaně trénovat až do mistrovství světa. Družstvo budou tvořit závodníci ze 4 zemí: CZE, HKG (Hong Kong), INA (Indonézie) a IND.

Do Hong Kongu jsme dorazili v pátek 25.3.2011 dopoledne. Marek nás už očekával. Společně jsme se přesunuli do hotelu Regal Riverside, který bude 10 dnů a nocí naším přechodným hongkongským domovem. Zastávka byla krátká, jen na osprchování a převlečení po únavné cestě. Asi za půl hodiny jsme se vydali do Hebe Haven Yacht Club (HHYC). Verča si převzala zánovního "fárísta" a kulatiny, na kterých zde bude jezdit, ostrojila loď z domova dovezenou plachtou "srbovkou", ustrojila i sebe a někdy kolem jedné odpoledne (což je při časovém posunu proti našemu zimnímu času +8 hodin v pět ráno) vyplula se skupinkou 5 laserů 4,7 z HKG a INA poprvé okouknout vodu Jihočínského moře. Byla to jen taková rozcvička na vodě k protažení svalů ztuhlých ze sezení v letadle při větru 12-14 uzlů a vlnkách do 1/2 metru výšky na různých kurzech s pár cvičnými starty a také přepnutí na angličtinu, ve které zde trénink bude probíhat. V jednu chvíli nás Verča úplně vyděsila. Přijela ke člunu rozklepaná a se slzami v očích. Vše se brzy vyjasnilo. Vjela do hejna obrovských medůz, z nichž ty největší měly hlavy o průměru skoro metr. Veroniku před 2 roky požahala medůza na Velkém bariérovém útesu v Austrálii a tak není divu, že tento druh živočichů zrovna nemiluje. Po vysvětlení, že místní medůzy nežahají a že jsou zde dokonce oblíbenou pochoutkou, se zklidnila a dál už probíhalo vše v klidu. Bylo docela chladno, jen nějakých 15-18°C a zataženo, takže v kombinaci s únavou z cesty a lehkým oblečením nám byla docela zima. 4,5 hodiny na vodě bylo tak akorát dost, ale horká sprcha v klubu vše napravila. Na večeři jsme byli pozváni spolu s Markem do rodiny jednoho HKG laseristů, jeho sestra ve Verčině věku jezdí také na Optimistu. Pohoštění domácí stravou nám přišlo vhod, protože z jídla v letadle jsme moc najedení nebyli, a navíc bylo jídlo moc moc dobré. Verča s novou čínskou kamarádkou Mariane rychle rozvázala, ale nakonec nás přeci jen přepadla nepřekonatelná únava, a tak jsme byli rádi, že nás maminka obou závodníků odvezla autem do hotelu. Asi ve 22 hodin místního času jsme totálně "mrtví" padli do postele a spali až do rána.

V sobotu 26.3.2011 jsme vstávali už v 7:00, abychom stihli ranní hygienu i snídani do 9:00, kdy pro nás přijel Marek, aby nám ukázal cestu, jak budeme každý den dojíždět veřejnou autobusovou dopravou do klubu. Cesta nám trvala cca 40 minut. V klubu jme se potkali s naším optimistickým kamarádem Tarunem z IND, který tu bude s námi týden trénovat (známe se z Doha v Qataru) a také s dalšími 3 optimisty z HKG. Mezi nimi byla i Mariane a také hongkongský šampión Nathan. Pátým optimistou naší víkendové skupiny byl maličký Oskar, který je původem snad Švéd, ale žije v Hong Kongu. Trénovali jsme spolu se čtyřmi HGK lasery 4,7. Kupodivu organizaci a spád tréninku současné trénování dvou lodních tříd najednou nijak nepoznamenalo. Dopoledne foukalo málo, jen nějakých 8-10 uzlů ze břehu, malé vlny, ale zato docela silný proud. Kolem poledne vítr na chviličku zvadnul a otočil se o 180° z moře. Odpolední trénink potom probíhal ve středně silném větru 14-18 uzlů v širokých a táhlých vlnách 1/2-1 m. Děti bez přestávky odjezdily bezpočet kurzů a cvičných rozjížděk. V silném větru se Verče dařilo a tak se Nathanovi stále lepila na paty. Neskrývala radost, když se jí jednou podařilo ho i předjet. Dnes už bylo tepleji, kolem 20°C, polojasno, řeklo by se ideální počasí pro jachting. Poblíž nás probíhala na stejné vodě regata cca 20 námořních plachetnic, což byla zajímavá podívaná. Trénink na vodě trval 6,5 hodiny. Pěkná zabíračka! Marek po návratu na břeh nicméně konstatoval, že vzhledem k tomu, že dnes foukalo málo, navrhuje si ještě trochu na závěr zacvičit a zaběhat. Po umytí lodí, vysprchování a krátkém odpočinku jsme odjeli na nedaleký atletický stadion kde závodníci strávili další 1,5 hodinový suchý trénink strečinkem a cca 1/2 hodinovým během na umělém povrchu. Potom následovala další sprcha v klubu a cesta "domů", na které nás Marek ještě zčásti doprovázel. Na večeři jsme vyrazili do města do restaurace "risknout" něco z místních specialit. Byl to opravdu dlouhý a pracovitý den, a tak spánek bereme jako zaslouženou odměnu.

2011-03-20 Fotogalerie / عرض الصور / Photogallery Optimist Coaching Clinic & 19th Qatar International Regatta (Sail the Gulf) 2011 - aktualizace / التحديث / update

2011-03-06 Fotogalerie / عرض الصور / Photogallery Optimist Coaching Clinic & 19th Qatar International Regatta (Sail the Gulf) 2011 - aktualizace / التحديث / update

2011-02-25 Fotogalerie / عرض الصور / Photogallery Optimist Coaching Clinic & 19th Qatar International Regatta (Sail the Gulf) 2011

Kliknutím na hypertextový odkaz v titulku se dostanete k denním reportážím.

foto Boris Živný - 19.2.2011, Qatar International Regatta - "Sail the Gulf", Doha, Qatar

2011-02-09 Optimist Coaching Clinic & 19th Qatar International Regatta (Sail the Gulf) 2011 poprvé za české účasti

Letos, historicky vůbec poprvé, proběhne prestižní blízkovýchodní mistrovský závod "Sail the Gulf" za účasti českého závodníka. Dnes s Veronikou odlétáme do qatarského hlavního města Doha, abychom se zde zúčastnili nejprve tréninku a zároveň trenérského výcviku v rámci Optimist Coaching Clinic pod vedením polského trenéra Marka Nostitz-Jackowkého a poté otevřeného mistrovství Qataru ve třídě Optimist. Z obou akcí přineseme na těchto stránkách reportáže. Já využiji příležitosti zúčastnit se také Race Management Clinic, kterou povede David Sprague z Kanady. Níže připojuji tiskovou zprávu zveřejněnou včera na internetových stránkách Qatar Saling & Rowing Federation. Boris

2011-02-08 05:23:15
19th QATAR INTERNATIONAL REGATTA (SAIL THE GULF) - 2011 - Press Release

The 19th Qatar International Regatta (Sail the Gulf) 2011 will be held from 15 to 19 February 2011 at Doha Sailing Club. This year, we have a greater response from the region and all around the world which includes Bahrain, Canada, Czech, Great Britain, India, Kazakhstan, Kuwait, Kyrgyzstan, Malaysia, Netherland, New Zealand, Norway, Oman, Pakistan, Russia, Sweden and UAE. This is pertinent to note that Czech Republic, Kyrgyzstan, Norway and Sweden are participating in Sail the Gulf for the first time.

A total of 132 boats will be participating in this event as per following classes:
Optimist - 41
Laser 4.7 - 25
Laser Radial - 34
Laser Standard - 12
420 - 05
Hobie-16 - 04
29er - 11

We are very happy to mention that 20 sailors are participating from Qatar in all the classes.

The races will be run by the International Race Officer Mr. David Sprague from Canada and Mr. Lawrence Yeoweng from Malaysia on two different courses. The International Judges will also be monitoring the fairness of the game under the current rules of International Sailing Federation. The names of the judges are as follows:
RUT SUBNIRAN Chairman IJ Thailand
SHAO XIANLI Jury Member China
ILKER BAYINDIR Jury Member Turkey
HONG KIT LOCK Jury Member Singapore
ESSA AL BUSMAIT Jury Member Bahrain
JANG YEON MOON Jury Member Korea

This year Sail the Gulf will be conducted from two Venues i.e Doha Sailing Club and Katara Sailing Club at Cultural Village.

The significant item which is happening this year are three clinics which are Optimist Coaching Clinic will be held from 10-14th February by Mr. Marek Nostitz-Jackowski from Poland. In this clinic not only optimist sailors but coaches will also be participating for learning the various techniques. Another 3 days Race management clinic will be run by an International Race Officer, Mr. David Sprague from Canada for all the volunteers. The 3rd is 29er Training Clinic which will be conducted by Mr. Clynton Wade of Ireland from 12 to 14th February. The 29er class if the latest entry into Sail the Gulf and is steeped into for joining Olympic standard. We are making all out effort to 3 our sailors and our regional countries to the latest development in the sports of sailing.

All the Government agencies including Ministry of Interior, Armed Forces, Coast Guards and Municipality are providing their support for the success of this event.

2011-02-02 V anketě Jachtař roku 2010 získala optimistka Nikol Staňková 2. místo v kategorii juniorek

V anketě Jachtař roku 2010 v kategorii juniorek získala zasloužené druhé místo Nikol Staňková (1997). Slavnostní vyhlášení proběhlo dnes večer v YC CERE. Myslím, že nikoho z optimistů a těch, kdo ji znají, její úspěch nemohl překvapit. Srdečně blahopřejeme!

V posledních dnech doznaly nominace optimistů na ME a MS změny. Aktuální stav nominací je tento:

2011-01-21 Na stránkách ČSJ byla zveřejněna konečná verze CTL 2011 schválená VV ČSJ

Celostátní termínová listina pro rok 2011 byla ve čtvrtek 20.1.2011 schválena VV ČSJ a v současné době je zveřejněna na WWW stránkách ČSJ v sekci kalendář závodů. Boris

foto Boris Živný / Zdeněk Dybal - 30.10.2010, Trofeo "Ezio Torboli" a soustředění CSART, Lago di Garda, Riva del Garda, Itálie

2011-01-07 Novým mistrem světa lodní třídy Optimist je thajská dívka Noppakao Poonpat

Po 15 rozjížďkách na MS-Q 2010 v malajském Langkawi suverénně zvítězila Noppakao Poonpat z Thajska, stříbro vybojoval nakonec domácí závodník Ahmad Syukri
Bin Abdul Aziz a bronz získal Japonec Okada Keiju. V "top ten" se umístili 3 Thajci, 2 Malajci, 2 Singapurci, 1 Japonec, 1 Němec a 1 závodník z Holandských Antil. Nejlepší Evropan je Němec Marvin Frisch na 5. místě. Jak jsem psal již včera, Evropané jako celek dopadli celkově neslavně: nejlepší Holanďan je 15., nejlepší Slovinec je 18., Španěl 19., Francouz 27., Řek až 45., Brit až 50., Fin 51., Ital 53., Belgičan 57., Švýcar 65., Chorvat až 86., Rakušan až 102., Nor 111., Polák až 116., Portugalec 119., Švéd 124., nejlepší z Čechů (Tereza Šamšulová) nakonec bohužel až 128. (i tak je její výkon na české poměry chvályhodný), Rus. 172. a Bulhar 203. Bezděkovi zůstali daleko za Terezou: David na konečném 195. a Martina na 225. místě z 231 závodících. Výsledkovou listinu najdete zde. Boris

2011-01-06 Na základě výsledků roku 2010 a podaných přihlášek byla sestavena nominace na ME a MS lodní třídy Optimist v roce 2011

3.1.2011 byl na oficiálních www stránkách Asociace lodní třídy Optimist zveřejněn seznam závodníků vybraných pro reprezentaci ČR na ME a MS LT Optimist v roce 2011.

2011-01-06 Na stránkách ČSJ byla zveřejněna konečná verze CTL 2011 před schválením VV ČSJ

CTL pro rok 2011 v podobě, v jaké bude předložena Sportovně-technickou komisí ČSJ ke schválení výkonnému výboru ČSJ na jeho lednovém zasedání (20.1.2011).

Po 11 rozjížďkách na MS-Q 2010 je již jasné, že v Langkawi budou letos triumfovat asijští jachtaři. Nejúspěšnější z nich jsou Thajci a Singapurci. Naopak Evropané, až na ojedinělé výjimky, zde vyhořeli (včetně těch, které si někdy berou naši jachtaři za vzor). V tomto kontextu je průběžné 100. místo Terezy Šamšulové třeba hodnotit velmi pozitivně. David Bezděk si včerejšími třemi rozjížďkami také trochu pohoršil a spadl na 193. zatímco jeho sestra Martina se posunula o 2 pozice výš na 225. místo z 231 závodníků. Aktuální informace o průběhu Mistrovství najdete zde. Boris

2011-01-02 Mistrovství světa lodní třídy Optimist má za sebou první polovinu

Průběh Mistrovství můžete sledovat na internetu. Českou republiku v malajském Langkawi reprezentují tři závodníci: David, Martina a Tereza. Zatímco prvním dvěma se v dosud odjetých 8 rozjížďkách nedařilo (David 191. a Martina 227.), Tereza je v průběžném pořadí zatím na velmi slušném 93. místě z 231 startujících. Do dalších rozjížděk držíme palce! Boris